Turistické cíle v okolí obce Zaloňov

Kostel sv. Kateřiny pochází z r. 1801. Jednolodní neorientovaná stavba na pravoúhlém obdélníkovém půdorysu je zakončena pravoúhlým presbytářem s okosenými rohy. Z presbytáře vybíhá na levé straně sakristie čtvercového půdorysu. V průčelí se nachází hranolová věž.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1893-1894 na místě původního chrámu ze 13. století. Stavbu provedl javornický stavitel Alois Utner ml.

Budova byla postavena v l. 1678-1680. V l. 1878-1880 došlo k novobarokní přestavbě podle projektu, jenž zhotovil architekt Hermann Voelke. Do konce 2. světové války se objekt nazýval "Marienbad". Od r. 1971 kulturní památkou.

Renesanční šlechtické sídlo v areálu dvora vzniklo kolem r. 1600. V pol. 19 stol. vznikla novogotická kaple a následně byl ve stejném slohu upraven i zámek. Dne 15.10.1815 se pravděpodobně na zámku narodil jeden z předních skladatelů varhanní hudby 19. stol. Moritz Brosig.

Budova postavená v 1. polovině 19. století skýtá prostory místního muzea a infocentra. Původně místo bývalého zemského soudu.

Zděné gotické hradby vznikly někdy ve 14. století. V století 15. a 16. bylo opevnění upravováno. V 19. století došlo k zasypání příkopu a demolici části opevnění. Později byly hradby zrekostruovány a část je přístupná veřejnosti.

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Pseudomanýristická radnice z r. 1724 postavena architektem Michaelem Kleinem.

Renesanční radnice byla postavena v polovině 16. stol. V letech 1821-1822 a 1911-1912 přestavěna. Původní renesanční podobu si zachovala pouze radniční věž zřejmě z r. 1552, která patří k nejlépe dochovaným renesančním věžím v celém Slezsku.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Pískovcová barokní socha světce, kterou dal vytvořit hrabě Karel Otto Salm. Stalo se tak po roce 1747, kdy zdědil Bílou Vodu po svém strýci, arcibiskupovi Jakubu Arnoštovi hraběti z Lichtenštejn-Kastelkornu. Na počátku 21. století byla poškozená socha opravena. Památkově chráněná je od roku 1958.