Turistické cíle v okolí obce Zaloňov

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Kapli dal postavit obyvatel Jedlovce p. Hauer. Kromě náboženské funkce měla sloužit k ukrytí před špatným počasím. Po 2. sv. válce upravena na chatu, byl k ní přistavěn komín, aby se dala vytápět. Dlouhodobě nebyla udržována a hrozila jí demolice. Opravena spolkem "Společný prostor" v roce 2015.

Hrad byl založen zřejmě v 1. pol. 14. stol. k ochraně obchodních cest. Prvními držiteli byly Glaubitzové. Poslední hradní pán byl rytíř Hynek Krušina, jenž koncem 1. pol. 15. stol. plenil okolí. Proto byl hrad dobyt a pobořen. V r. 1513 definitivně zničen.

Hospic založený r. 1723 Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna-Kastelkornu nejprve sloužil jako ubytování pro dělníky stavějící piaristický klášterní komplex s kolejí a seminářem. Později jako ubytování pro poutníky a následně klášter Chudých školských sester naší Paní se školou.

Rozsáhlý barokní klášterní komplex s kolejí a seminářem nechal v letech 1724-1733 postavit Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. V letech 1755-1765 byl barokně přestavěn starší kostel z let 1602-1604 propojený s klášterem. Dnes využíván občanským sdružením Institut Krista Velekněze starajícím se o seniory.

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.

V letech 1902-1903 byl podle návrhu Bernarda Nimptsche v místech starého špitálního kostela postaven novogotický evangelický chrám. Po r. 1945 přešel pod správu římskokatolické církve. V r. 1998 byl chrám rozšířen. Od r. 2009 památkově chráněn.

Kostel snad z 13. stol., prošel mnoha úpravami a přístavbami. Hřbitovní kostel sv. Kříže představuje zajímavou ukázku raně gotického slohu v severní části naší země.

Barokní kostel postavený v letech 1716-23 dle projektu stavitele M. J. Kleina, dnešní podoba od r. 1866 podle návrhu stavitele Schwarzera. Obdélníková jednolodní stavba s užším presbytářem v závěru lodi a přistavěnou sakristií ze severozápadu.

Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna. Nástropní malby Aloise Baucha z konce 19. století.

Gotický farní kostel z 2. poloviny 14. století, později upravený renesančně, barokně a novogiticky. V interiéru kostela se nachází jedinečná studna a renesanční oltář z jediného kusu pískovce.