Turistické cíle v okolí obce Hořice

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Základem kostela byla rotunda z doby kolem r. 1300, k níž byla přistavěna gotická dřevěná loď s věží. Stavba byla zničena požárem obce r. 1804 a poté znovu vystavěna do dnešní podoby. Vybavení vesměs z 2. poloviny 19. stol., interiér významně renovován r. 1910.

Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Terénní pozůstatky tvrziště ve vsi Kovač. První zmínka o vsi je z r. 1318. Až v r. 1397 se po vsi píše Bohumil Šatl z Kovače, avšak první zmínka o tvrzi je až z r.1530. V r. 1586 přestává být panským sídlem a pustne. V 19. stol. v pahorku tvrze byl zřízen sklep (mléčnice).

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.