Turistické cíle v okolí obce Hořice

Původní gotický kostel z roku 1357 přestavěn barokně v l. 1783–87. Po požáru r. 1843 upraven pseudogoticky. Poslední opravy na přelomu 20. a 21. století.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Barokní kostel postavený r. 1769-1777 snad podle plánů Františka Kermera je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí s konkávně vybranými nárožími, hranolovou věží v západním průčelí, pravoúhlým presbytářem a sakristií po jeho severním boku.

Původně gotický kostel, prvně zmiň. r. 1365, kdy obec patřila německým rytířům z Hradce Králové. Koncem 18. stol. byl upraven do dnešní podoby. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Ondřeje od O. Maywalda. Kostel má tři zvony, nejstarší je z r. 1603. V kostele a okolí jsou zdobené náhrobky z 16.stol.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla pochází z r. 1355, kdy zde stál původní gotický kostelík. Současnou podobu získal v l.1728-1729. Je to jednolodní kostel barokního slohu s hranolovou věží s bání. V roce 2001 zde bylo umístěno 14 deskových obrazů křížové cesty od Vladimíra Komárka.

Gotický kostelík sv. Petra a Pavla apoštolů z počátku 15. století. Hlavní oltář pochází z roku 1663. Pískovcová křtitelnice pochází z roku 1659.

Původně románský kostelík z r.1267. Ve 13.stol. přistaven presbytář, v r. 1720 loď a v r. 1850 věž. Na zdejším hřbitůvku jsou pochovány významné osobnosti z Bělohradu. Kolem návrší je křížová cesta.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.