Turistické cíle v okolí obce Libáň

Kamenný pomník češovskému myslivci Tomáši Svobodovi, tajnému evangelíkovi, popravenému pro víru r. 1729 v Kopidlně, byl zbudován r. 1929 péčí honebního spolku v Češově a zhotovil ho místní kameník Pour. Je umístěn u vchodu do areálu Češovských valů na konci odbočky naučné stezky.

Kamenný pomník obětem I. světové války byl zhotoven ve 20. letech 20. století. Slavnostně byl odhalen r. 1937. Na bočních pylonech jsou nápisové desky se jmény obětí války.

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Kámen, u něhož byl 4. června 1729 sťat tajný evangelík, panský myslivec Tomáš Svoboda z nedalekého Češova, a pamětní deska se nacházejí v Kopidlně v ulici, která nese jméno popraveného. Dům s pamětní deskou stojí v těsné blízkosti železničního přejezdu a místního nádraží.

Prachovské skály jsou turisticky velmi oblíbené přírodní pískovcové skalní útvary, členité a různého tvaru. Vyhlídky s pohledy na skalní útesy a okolí. Značené turistické cesty.

Budova vystavěna v empíru, v roce 1872. V posledních úpravách byla budova zmodernizována

Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

V roce 1622 vystavěn původní zámeček, v roce 1760 přestavěn barokně. V dnešní době slouží jako domov seniorů a je proto veřejnosti nepřístupný.

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.

Tvrziště v J části vsi na zahradě č.p.10. První zmínka o vsi je z r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Tvrziště v údolí potoka na S vsi u č. 20, o níž je první zmínka r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.