Turistické cíle v okolí obce Bystřice

Na hřbitově orientovaný pozdně gotický kostel sv. Jiří patrně románského původu, prvně zmiňován r. 1357. Přestavován kolem let 1500 a 1870. Zařízení novogotické, pravidelné mše se nekonají. U kostela památná dřevěná zvonice a socha sv. Jana Nepomuckého.

Barokní kostel z let 1708–1709. Opraven r. 1903. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, závěr zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově. Zařízení převážně pseudobarokní, část pochází ze zrušeného valdického kláštera.

Barokní kostel vystavěn v letech 1759-1760. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1909. Kostel je zajímavý zejména svou barokní centrání elipsovitou částí, ke které přilehá čtvercový presbytář a po obou stranách oratoře.

Kostel byl vystavěn na místě starší budovy a to v letech 1590- 1598. V 18. století došlo k poboření bočních kaplí a v roce 1828 byla snížena hranolová věž. Po roce 1885 došlo ke zřícení klenby, která byla částčně obnovena v letech 1936-40

Gotický jednolodní kostel sv. Martina, připomínán v roce 1369. Jednoduchá jednolodní stavba s mansardovou, na podélné ose hranolovitá věž, proti ní pětiboký presbytář a v r. 1771, kdy byl kostel barokizován, byla přistavěna sakristie.

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla postavený na základech předchozího kostela jičínskými jezuity v roce 1721, umístěný na vyvýšeném místě obklopený nevelkým hřbitovem.

Kostel ve Žlunicích je gotická cihlová stavba a vznikl patrně ve 2. čtvrtině 14. století. V letech 1701–1704 byl prodloužen západním směrem a byla také přistavěna věž a boční kaple, r. 1728 pak druhá boční kaple. Dnešní podoba pochází z poslední opravy provedené v letech 1984-1987.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.