Turistické cíle v okolí obce Bystřice

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nep. z r. 1767 je dílem arch. Anselma Luraga. Po celkové rekonstrukci v letech 2001-2004 nově vysvěcená kaple přešla do majetku obce. Opraveny byly i varhany z r. 1889. Nyní využívána ke kulturním a společenským účelům, církevně jen o květnových poutích.

Barokní kaplička z roku 1700 sv. Maří Magdaleny na čedičové vulkanické třetihorní kupě se vzácnými teplomilnými rostlinami. Výrazný krajinný prvek Jičínska.

Pozdně barokní kaple sv. Marka na hřbitově za Cholenicemi vystavěna r. 1776, po částečném zřícení r. 1871 rekonstruována r. 1891. Církevně nevyužívána. Od r. 1958 kulturní památka, výrazná dominanta krajiny.

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Pozdně empírová kašna ve východní části Valdštejnova náměstí. Dílo českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835. Ohrazení kašny je z pískovcových desek s medailony na přibližně čtvercovém půdoryse se zkosenými rohy. V jejím středu je vztyčen osmiboký podstavec s rybími hlavami a na něm socha Amfitrité.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Jezuitská kolej, součást rozsáhlého bloku jičínských jezuitských staveb. Budovaná od roku 1628. Ohledně autorství se vedou spory - může se jednat o projekt A. Spezzy, G. Pieroniho či G. B. Mariniho. V letech 1658 - 62 přistavěna ke koleji dvě křídla.