Turistické cíle v okolí obce Bystřice

Předpokládaný starší kostel nahradila po pol. 14. stol. gotická novostavba, z ní dochován presbytář a část zdiva lodi, při opravě r. 1809 kostel prodloužen. V letech 1695-98 k severní zdi přistavěn Boží hrob podle jeruzalémského vzoru. V rohu hřbitova dřevěná zvonice z r. 1893, kopie starší stavby.

Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Gotický kostel s obdélnou plochostropou lodí a polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou před pol. 14. st. postavili Straníkové z Kopidlna. Před koncem 15.st. přistavěna sakristie Zařízení barokní (c1700), dva italizující obrazy z 1. pol. 18. st. U kostela dřevěná hranolová zvonice.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.

Kostel byl vystavěn ve 14. století, v letech 1669 a 1709 byl přestavěn do barokní podoby. V roce 1870 proběhla přestavba oken. V letech 1897-98 proběhla rozsáhlá přestavba a reronstrukce.

Pozdně barokní kostel sv. Václava v Žitovlicích vystavěn v letech 1769-1772 na místě zříceného dřevěného a obnoven r. 1863. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Nyní zchátralý a částečně vyklizený, církví nevyužíván.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Kostel ve vsi Veliš je pozdně barokní stavba, nyní v poněkud zanedbaném stavu. V letech 1747-52 nahradila původní gotický objekt novostavba podle projektu Anselma Luraga. U kostela je zajímavé schodiště, které se snaží zesílit perspektivní dojem postupným zmenšováním soch, které jsou na zídce podél.

Kostel ze 2. poloviny 17. stol. na místě kostela připomínán již ve 14. stol.. Omítnutá roubená stavba lidového raného baroka se šindelovou střechou.

Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.

Základy kostela pocházejí z roku 1384. V roce 1652 kostel vyhořel, ale už v roce 1653 celková rekonstrukce. Vedle kostela dřevěná zvonice na zděném podstavci.