klášter

Statiku stavby, orientované ve směru východ – západ, zajišťovaly opěrné pilíře v nárožích. Obvodové zdivo má šířku 100 cm, na severní straně zesílené na 120 cm, asi kvůli vchodu do sakristie, který se zde nachází. Objekt je zřejmě posledním památníkem neznámé zaniklé vsi, jež se zde nacházela. V 16. století byl kostelík rozšířen o větší renesanční loď s cihlovou dlažbou, podle všeho sloužil pro potřeby klášterní komunity, což dokládají i místní názvy "Pri kláštore" či praveký kláštor. Připojení nové lodě na gotický objekt je nesymetrické, zřejmě kvůli terénu. Ze severní strany zdivo lodě plynule navazuje na severní stěnu starší stavby, ale na jižní straně je mezi lodí a presbytářem velké odsazení. Celý areál, zabírající plochu 1700 metrů čtverečních, byl opevněn kamennou zdí. V jihovýchodním nároží opevnění se nacházela zděná stavba o rozměrech 4 x 4 metry. V 18. století byla k západnímu průčelí lodi přistavěna cihlová věž čtvercového půdorysu. Doba zániku areálu není jasná. Na mapě I. vojenského mapování z 18. století je přibližně v těchto místech ještě znázorněn objekt označený křížem. Na počátku 20. století lokalitu poškodil sesuv půdy. Archeologický výzkum se uskutečnil v roce 1967. Vedl jej archeolog Karol Kulašík, jehož výzkum pomohl objasnit historii objektu a přinesl objevy více architektonických prvků. Byla například nalezena kamenná křtitelnice s gotickou nohou a renesanční mísou či pilastry z lodi. Dodnes se nejlépe zachovala gotická část stavby a obranné zdi..