© Pavel Dolanský, 05/2008
Zřícenina hradu (510 m n. m.) se tyčí na západním svahu Malých Karpat, na strmém hřebeni vrchu Záruby. Hrad je vzdálený cca 3 km od obce Buková. Z hradního vrchu je krásný výhled na Malé Karpaty a Záhorskou nížinu.
Přístup k hradu je možný z Plaveckého Petra, okolo vodní nádrže v Bukové po žluté turistické značce na Brezinky, na křižovatce turistických cest pokračovat po červené až na hrad.
Z Plaveckého Mikuláše vede od železniční stanice modrá turistická značka na Brezinky a odtud strmým stoupáním na hrad.
Ze Smolenic po modré turistické značce dolinou Hlboča a po zelené na hřeben Zárub. Dále směrem na západ a po hřebeni sestup na hrad. Z obce Buková po zelené na Brezinky a odtud dále po červené až na hrad.
Zachovaly se zbytky zdí obdélníkové budovy paláce, spojené s boční hranolovou věží, ve které byla vstupní brána do hradu. Později byl hrad rozšířen o první předhradí s hospodářskými budovami a cisternou na vodu, na přelomu 15. a 16. ...století byla vybudována mohutná třičtvrtěkruhová předsunutá pevnůstka postavená na skále za šíjí příkopu. V souvislosti s osmanskou hrozbou byl hrad později rozšířen o druhé předhradí s nárožní kruhovou baštou, v 2. polovině 16. století ještě o další předhradí s trojicí bašt a řadou hospodářských i obytných budov..
Pohraniční hrad byl postavený ve 13. století na ochranu Biksárdského (Bukovského) průsmyku, jímž procházela tzv. "Česká cesta" – tradiční obchodní cesta mezi Uhrami a Čechami, vedoucí přes západní Slovensko. ...Není jisté, kdy byl hrad postaven. Prvně se zmiňuje možná již roku 1273 v rakouské klosterneubuské kronice jako Scha(r)fpurch, první jistá zmínka o hradu je z roku 1363. Zprvu byl královským majetkem, roku 1366 jej král daroval Mikuláši ze Seče, čímž se dostal do držení uherských feudálních rodů. Roku 1394 hrad od krále Zikmunda Lucemburského obdržel Ctibor ze Stibořic. Po smrti Ctibora II. ze Stibořic r. 1434 se hrad vrátil do královského majetku. Od roku 1453 se v jeho držení střídali zástavní držitelé, až do r. 1496, kdy jej získali Imrich a Martin Czoborové, od roku 1507 v majetku Martina Czobora. Od roku 1535 se o hrad dělili Kašpar Czobor a bratři Petr a Pavel Bakičové. Od roku 1554 vlastnili čtvrtinové podíly hradu Bakičovci a Revaiovci. Za bratrů Bakičových byl vybudován severovýchodně situovaný spodní hrad s válcovou baštou. Roku 1558 byl hrad rozdělen mezi Bakičovce a Czoborovce. V 2. polovině 16. století byly na hradě provedeny další úpravy – dolní hrad byl rozšířen druhým pásem opevnění s baštami, a k hradbám byla přistavěna dvorana, klenutá kaple, panský byt a pekárna. Roku 1579 byl hrad rozdělen mezi zemské palatiny Imricha Czobora a jeho bratra Pavla. Roku 1689 obdržel část hradu, která byla zabavena vzbouřenému Imrichu Thökölymu, hrabě Kryštof Erdödy. Roku 1704 se poblíž hradu odehrála velká kurucká bitva, při které byl pravděpodobně poškozen i hrad. Tou dobrou Česká cesta vedla již přes Bratislavu a hrad ztratil na významu. Roku 1707, během povstání Františka Rákócziho, byl hrad obsazen císařským generálem Starhembergem. Koncem 18. století získali hrad s panstvím do dědičného držení Pállfyové, za kterých hrad přestal být sídlem panstva a postupně zchátral..
Zbojník HrajnohaLegendou mezi zbojníky byl Hrajnoha, který byl postrachem všech kupců cestujících po České cestě. Díky zalesněnému terénu dlouho unikal polapení, až roku 1768 ho chytili a odsoudili k trestu smrti rozčtvrcením a následnému vyvěšení pro výstrahu. Podle legendy byl prý poté pochován nedaleko Smolenic, a protože se jej lidé i po jeho smrti báli, přivalili na jeho hrob velký kámen. Tento kámen je dnes k vidění ve Smolenickém parčíku..
|
Přihlášení |
