
Bíšápúr má typické uspořádání sásánovského města. Nalézá se v údolí, proto byly jeho vchody snadno hájitelné. Boky města byly chráněny strmými srázy. Na severu města jsou pozůstatky chrámu ohně. Jedná se o budovu se čtvercovým půdorysem, která je zapuštěna 7 m pod úroveň okolního terénu. Poblíž chrámu jsou pozůstatky paláce, který je tvořen velkou místností křížového půdorysu zastřešenou kupolí. Dochovaly se zbytky venkovní zdi a chodby.
Bíšápúr bylo starověké sasánovské hlavní město. Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651. Město Bíšápúr bylo postaveno římskými vojáky, kteří padli do zajetí po porážce císaře Valeriana v roce 260 n. l. Celé město bylo obklopeno hradbami vysokými 10 metrů a mělo asi 80 000 obyvatel. Bíšápúr byl významným centrem sásánovské říše. Město se velmi rychle rozrůstalo a záhy se stalo jedním z nejdůležitějších měst provincie Fárs, a to až do doby, kdy je dobyli Arabové v r. 637. Z tohoto vpádu se už město nevzpamatovalo a rychle ztratilo na významu.