
Západoslovenská obec Chtelnica (maďarsky Vittenc) se nachází v severní části Trnavské pahorkatiny, na úpatí Malých Karpat v údolí Chtelnického potoka. Nejvýznamnější sakrální stavbou obce je římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice stojící na Náměstí 1. máje. Místní tento chrám nazývají dolným anebo hrubým kostelem. K dalším církevním stavbám patří bývalý starý farní kostel sv. Jana Křtitele, kaple Sedmibolestné Panny Marie a kaple sv. Jiří. V Chtelnici stojí také zámek (slovensky kaštieľ) s parkem.
V průčelí nad hlavním vstupem s portálem je kamenné sousoší Korunovace P. Marie s Trojicí, ve vedlejších výklencích pískovcové sochy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Pod kostelem je krypta s hrobkami místních farářů i světských hodnostářů, například členů roku Nevediany a Pálfyů. Chrám je zaklenut pruskými klenbami. Interiér kostela tvoří jednotná empírovo-klasicistní výzdoba z přelomu 18.-19. století. Strop presbytáře zdobí freska Poslední soud, v pozadí obraz archanděla na rukou se stuhou s nápisem CHRISTUS VINCIT REGNAT IMPERAT. Kostel má hlavní a tři boční oltáře. Umělecky hodnotný je zejména obraz hlavního oltáře s Nejsvětější Trojicí z doby kolem roku 1695. Objednal jej hrabě Erdődy pro původní barokní kostel. Levý boční oltář v lodi má obraz Růžencové P. Marie se svatými Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou. Pravý boční oltář má obraz sv. Jana Nepomuckého z 18. století a malý obraz sv. Floriána. Zadní oltář má obraz Immaculaty z poloviny 18. století. Mezi vzácné památky je třeba zařadit i dřevěné polychromované sousoší Pieta. Ve svatyni je rovněž vzácná renesanční dřevěná křtitelnice z poloviny 17. století oltářního typu, reliéf znázorňuj Kristův křest Janem Křtitelem s Trojicí. Hodnotná dřevěná pozlacená kazatelna pochází z poloviny 18. století. Nad chrámovou předsíní je chór s varhanami z konce 18. století. U kostela stojí velká budova fary z 18. století.
V roce 1634 se kaple i starý horní kostel uvádí jako polozřícené. Nově obnovená kaple se již roku 1657 uvádí jako kostelík s novým oltářem Panny Marie, věží se slunečními hodinami, třemi zvony a poměrně značným inventářem, i když většinou společným s horním farním kostelem. Ani po rekonstrukci však kostelík nesplňoval nároky zámeckého panstva, proto hraběnka Judita Amadéová-Erdődyová a Gabriel Erdődy začali s jeho přestavbou na kostel. Stavba byla po několika přestávkách ukončena až roku 1713 za hraběte Juraje Erdődyho a manželky jeho Alžběty rozené Rákociové. Na památku ukončení velkého moru byl kostel zasvěcen Nejsvětější Trojici. I tento původně raně barokní kostel byl mnohem menší než dnešní a nacházel se v opačné poloze. Presbyterium chrámu stálo na místě dnešního chóru s věží a hlavní vchod s průčelím směřoval na východ. V té době byl filiálkou farního kostela sv. Jana Křtitele. Velký požár roku 1747 zničil kostelní věž. Požáry v letech 1784 a 1787 vážně poškodily celý kostel a obě věže musely být zbourány. Místo nich vznikla na náměstí oddělená zvonice. V roce 1794 byla za faráře Tomáše Chovančeka zahájena stavba současného empírově-klasicistního farního kostela. Rovněž byla slohově sjednocena a přestavěna vedle stojící fara vystavěná snad již v 17. století. Základní kámen chrámu byl položen 6. května 1794. Dne 21. června 1801 byl kostel slavnostně posvěcen ostřihomským generálním vikářem biskupem J. Viltem. V letech 1881-1885 proběhla oprava fary a kostela..