Ballyderown

Tento druh paláce je dnes v irské hradní literatuře označován jako sálový dům (hall house). V prvním patře byla totiž velká obytná místnost, považovaná za velký sál. Tato místnost ale s velkou pravděpodobností sloužila soukromým účelům rodiny majitele hradu. Velký sál, který by plnil veřejnou roli, mohl stát někde venku u obvodové hradby. Palác byl ústřední stavbou hradu, podle české terminologie by tak šlo o hrad, kde je palác hlavní obrannou a obytnou stavbou. Vstup byl v zaniklé jihovýchodní části, možná podobně jako na hradě Grenan (hrabství Kilkenny) přímo v přízemí. V jihovýchodním rohu přízemí byl vstup na schodiště v síle jižní zdi. Toto schodiště je stále zachováno ve zbývající jižní zdi paláce. Dnes je možné vylézt asi 2 m ze země do otvoru schodiště a po něm vystoupat do malého vstupního vestibulu v úrovni prvního patra. Odtud je pak možno pokračovat do prvního patra latrínové věže (obdélného přístavku), která byla někdy na konci středověku přistavěna k jihozápadnímu nároží paláce. Přízemí věže je plné a obsahuje dvě odpadové šachty s vyústěním nad zemí. V prvním patře jsou dnes k vidění pečlivě uložené pozůstatky karoserie starého auta. Další dvě patra měla dřevěné podlahy. Nejvyšší třetí patro je dosud zaklenuto valenou klenbou. První a druhé patro věže odpovídá prvnímu patru paláce. Druhé patro věže bylo přístupno pouze po žebříku otvorem v podlaze. Ve věži jsou dále drobné štěrbinové otvory k osvětlení interiéru. Jedno ze dvou severních oken v prvním patře paláce má dosud pozůstatky románského ostění. Právě tvar tohoto ostění dnes umožňuje spekulativní dataci hradu do přelomu 12. a 13. stol. Šlo by tak o jeden z nejstarších kamenných hradů v Irsku. Druhé patro paláce může být také původní. Jeho zdivo neobsahuje žádné okenní otvory s jedinou možnou výjimkou na severozápadě. Zachovalá severní nároží paláce dosud obsahují armování (nárožní kamenné kvádry). Základy paláce chránil dosud patrný skarp. Ten byl na západní straně zcela odsekán v nedávné minulosti při stavbě dnešního parkoviště. Palác je dnes neudržovaný a zarostlý břečťanem..

stol. Maurice de Caunteton je uváděn jako majitel místních pozemků v roce 1310. Hrad ale není zmiňován. Jeho syn David byl zavražděn v roce 1341. Právě při vyšetřování jeho smrti v následujícím roce je zmiňován mezi jeho majetky také hrad Ballyderown. Do své smrti v roce 1365 byla majitelkou panství Davidova dcera Alžběta. De Cauntetoni, později Condoni, hrad drželi do 2. pol. 16. stol. Patrik Condon o něj přišel po své účasti na Desmondských rebeliích (1569–1573 a 1579–1583). Do konce 17. stol. jej pak držel rod Fleetwoodů. Na konci tohoto století byl v rukou Štepána Moore z Clonmelu. Jeho potomci se stali vikomty z Mountcashellu a hrad drželi do začátku 20. stol. Poté byli jeho držiteli farmáři sousední farmy. Ta byla nakonec v 2. pol. 20. stol. zakoupena zemědělským institutem Moore Park Institute a přestavěna na zemědělský výzkumný ústav. Při této přestavbě došlo k demolici staveb v okolí hradního paláce, z nichž některé mohly mít spojitost s hradem..