Zřícenina tvrze postavené po r. 1400, upravené po r. 1489 a v 16. st. Tvrz byla obdélná trojprostorová stavba s rizality uprostřed delších stran.
Archeologický výzkum provedený v 80. letech 20. století doložil dřevohlinitý charakter původního sídla ze 13. století. O jeho podobě nelze nic bližšího říci, dochovala se z něj pouze část zemního opevnění na severu a západě dispozice. Kamenná tvrz byla postavena v místě staršího sídla ze světlého pískovce dovezeného z nedaleké Chełmské hory. Tvrz byla obdélná budova o rozměrech 32 x 14 m orientovaná přibližně v severojižním směru. Přibližně ve středech delších stran z rovné fasády vystupují dva rivality, nároží armovaná pískovcovými kvádry jsou zesílena opěráky, pouze v severozápadním stávala drobná okrouhlá věžice. Budova byla minimálně dvoupodlažní, silné zdivo přízemí naznačuje možnou existenci i třetího zděného podlaží. Budova tvrze měla trojprostorové členění, v severní místnosti přízemí se zachoval otisk valené klenby, valeně zaklenutá je i přízemní komora východního rizalitu. Zbytek místností byl zřejmě plochostropý. Vstup do tvrze byl veden bránou ve druhém podlaží východního rizalitu. Její vnější portál byl po rozdělení tvrze mezi tři majitele r. 1489 zazděn a nový vstup byl proražen v jižní boční straně. Prostor původní brány byl tedy využíván privátně jedním z majitelů a rizalit v této podobě mohl evokovat představu věže, která je zmíněna jako součást dílu biskupa Petra z Bnina. Poslední stavební úpravy během 16. století jsou doloženy zbytky ostění a omítek.
Zany, 30.6. 2007
Členové rytířského rodu erbu Zadora se objevují již ve 13. století, kdy zastávali vysoké dvorské úřady. V pramenech je uváděn např. Zbigniew z Chełmna, kastelán (1291-98) a vojvoda (od r. 1306) sieradzský. On nebo jeho potomci jsou považováni za stavebníky nejstaršího opevněného sídla, tehdy ještě v dřevohlinité podobě. Význam rodu neklesal ani na přelomu 14. a 15. století, kdy mu patřilo několik vsí na západním břehu řeky Pilice. Po roce 1400 se sieradzský podkomoří a kastelán rozpierský Zbygniew Bąk psal s přídomkem „z Góry“. Právě o něm či jeho stejnojmenném synovi se předpokládá, že v místě staršího dřevěného sídla postavili novou kamennou tvrz popisovanou v pramenech jako fortalicium s věží. Po smrti Zbiginewa mladšího roku 1489 byla podle pramenů tvrz rozdělena mezi tři majitele – manžely Zbigniewových dcer Jaroslava Łaskiho a Andreje, třetí díl pak připadl bratru Zbigniewovy manželky włocłavskému biskupu Petru…
číst dále
Zany, 30.6. 2007
