
Zříceniny tohoto v Irsku málo známého hradu stojí v údolní rovině řeky Blackwater v hrabství Waterford, asi 13 km východně od města Fermoy. Přístup ke hradu je od silnice R666 krátkou cestou, která vede k nově opravenému domu u hradu. Před hradem dále stojí ruiny hospodářského dvora. Hrad samotný je také zarostlý a neudržovaný.
Mocollop je v soukromém vlastnictví a vstup do hradu by tak měl být se souhlasem majitele. V praxi je přinejmenším možné dojít po příjezdové cestě ke hradu a podívat se na něj s odstupem.
Pouze na východní straně se vnitřní prostor hradu rozšiřuje o nevelké nádvoří. Obvodová hradba má tři čtverhranné flankovací věže. Na západě je to branská věž s průjezdem v přízemí. Na jižní straně hradu je velkokapacitní latrínová věž, která měla latríny v přízemí a v prvním patře. Třetí věž stojí v severovýchodním úseku hradby. Přístupová cesta musela nejprve překonat dnes již málo patrný příkop před branskou věží. Věž měla padací most a hřeben. Drážky hřebenu jsou po obou stranách průjezdu dosud patrné. Velmi zajímavá je skutečnost, že přímo za průjezdem brány stojí donjon. Mezera mezi branskou věží a donjonem je asi jen 2 m široká. Příchozí se tu ocitl doslova tváří v tvář s mohutnou bariérou. Pokud se v tento okamžik podíval vzhůru, tak si mohl všimnout dodnes zachovalého podsebití v nejvyšším patře donjonu, ze kterého na něj v tu samou chvíli mohlo něco letět. Cesta se pak zalomila v pravém úhlu doprava a pokračovala stejně úzkou mezerou mezi hradbou a donjonem podél latrínové věže do nádvoří na východní straně hradu. Jižní stranu tohoto nádvoří dnes lemují zříceniny novověké stavby. Východní úsek hradby zanikl, takže nelze jednoznačně určit, zda prostor nádvoří odpovídá středověké situaci. Válcový donjon má dohromady čtyři patra nad přízemím. Interiér nejvyššího pozdějšího patra byl polygonální. Východní strana donjonu byla stržena v 17. stol. Dnes existuje pouze do úrovně podlahy druhého patra. Zato západní strana stojí v plné výšce. Dosud zachovalé schodiště v síle zdi umožňovalo přistup z prvního do třetího patra donjonu. Klenba schodiště z velké části zanikla, takže schody dnes vedou po koruně zdiva. Interiér donjonu nenese žádné známky krbů a latríny či prevéty také nejsou patrné. Vše ale mohlo být v jeho zaniklé části. Nad druhým patrem donjonu je ve zdivu interiéru zřetelný otisk střechy kočárovny, která tu byla od konce 18. stol. do začátku 20. stol. Tomu odpovídá také velká díra ve východní zdi přízemí, kde byla vrata. Vnitřní průměr donjonu je 6.5 m a vnější průměr 11.8 m. Původní vstup byl na jižní straně v prvním patře..
Robertu le Poer. Mocollop byl vodní hrad s příkopem napájeným vodou z řeky Blackwater. Normani měli vodní hrady v oblibě, poněvadž vodní přikop byl spolehlivou ochranou před podkopáváním hradních zdí. Vzhledem k tomu, že hradu dominuje válcový donjon, lze jeho dnešní podobu datovat do 13. stol. Válcové donjony byly ve Walesu a Irsku stavěny především po roce 1215. V tomto roce král Jan Bezzemek oblehl hrad Rochester v Anglii s mohutným čtverhranným donjonem. Král nechal podkopat nároží donjonu, tunel s výdřevou dal naplnit prasečím tukem a zapálit. Nároží donjonu se pak zřítilo. Tato událost byla podnětem k výstavbě silnějších válcových donjonů. Není známo, kdo hrad Mocollop postavil. V roce 1298 se stal jeho majitelem sir Jan de Barry z Castlelyons. V roce 1458 nebo 1460 se Alice, dcera Viléma De Barry, osmého barona z Barrymore, provdala za Tomáše FitzJamese Fitzgeralda, hraběte z Desmondu. Hrad tak přešel do rukou hrabat z Desmondu. Otec Tomáše Fitzgeralda, Jakub Fitzgerald, nechal Mocollop přestavět a na hradě pak v roce 1462 zemřel. Tomáš se v roce 1463 stal irským královským místodržícím, v roce 1468 byl ale popraven. Na hradě pak sídlil jeho syn Gerald z Mocollopu, který zemřel roku 1477. Mocollop pak přešel na jeho nejstaršího syna Jakuba. Fitzgeraldové se vzbouřili proti anglické královské vládě v tzv. Desmondských rebéliích v letech 1569–1573 a 1579–1583. V roce 1571 byl Mocollop Jakubu FitzMaurice Fitzgeraldovi přechodně odebrán a v roce 1583 zkonfiskován. V roce 1586 pak připadl Valteru Raleigh. Ten jej prodal dne 7. prosince 1602 Richardu Boyle, pozdějšímu prvnímu hraběti z Corku. V roce 1642 hrad dobyli irští vzbouřenci, vzápětí jej ale opustili. V roce 1645 jej pro irské konfederační vojsko znovu obsadil hrabě z Castlehavenu. V roce 1647 jej pak obsadil lord Inchiquin. V zimě 1649-1650 mělo podle některých zdrojů na hrad zaútočit anglické parlamentní vojsko. Jiné zdroje uvádějí, že o tom chybí historické záznamy. V roce 1659 na hradě žil Tomáš Monsel se svým nejstarším synem Tomášem. Monselové si u hradu postavili dům Mocollop House. K jeho výstavbě mohli dát strhnout východní část hradního donjonu. Tento počin se tradičně přičítá onomu nedoloženému útoku anglického parlamentního vojska. Tomáš Monsel mladší hrad prodal v roce 1692 Jiřímu Jacksnu a ten jej prodal Jiřímu Drew. Někdy před rokem 1787 nechala rodina Drew přestavět dům Mocollop House. Hrad se stal součástí farmy a v přízemí donjonu byla zřízena kočárovna..