Zastavení u historických a významných objektů v Teplicích
16. červen 2024 | Dana Kaiserová 6.2 min | Zajímavosti
Jste na výletě v Teplicích nebo se zde rekreujete v lázních? Pokud se do tohoto lázeňského města vydáte, jistě si všimnete, že snad v každé ulici je nějaký historický dům či zdobená vila. Je tomu opravdu tak, v některých městských částech Teplic jsou i vilové čtvrti a opravdu je co obdivovat!
Teplické nádraží
Pokud do města dorazíte vlakem, nemůžete si nevšimnout, že samotná nádražní budova je historicky významná stavba. Stavba je více než 300 metrů dlouhá a má několik vývojových etap. Nádraží bylo postaveno v letech 1856 až 1858. V 70. letech 19. století došlo k rozšíření objektu o boční budovy a v 90. letech 19. století bylo přistavěno druhé patro na střední části hlavní budovy. Teplické hlavní nádraží bylo v minulosti situováno do míst, kde se dříve nacházely cihelny. Zprvu stálo osaměle za městem a teprve pozdější domovní výstavba ho přiblížila více k městu Teplice. Objekt vznikl jako nádraží bývalé Ústecko-teplické dráhy. Autorem projektu první etapy z let 1856-1858 byl Josef Turba, stavbu provedl stavitel Kraus. Rozšíření objektu, realizované od roku 1900, projektoval Hermann Rudolph z Teplic. Výstavba nádraží byla ukončena v roce 1908. Areál železničního nádraží v Teplicích tvoří tři budovy, které na sebe vzájemně navazují. Hlavní střední objekt má stupňovitý charakter. Na střední dvoupatrovou část s bočními rizality navazuje na obou stranách jednopatrová část a k ní připojená část přízemní. Spojení s dvěma vedlejšími budovami zajišťuje nižší přízemní přístavek. Jde o architektonicky kvalitní stavbu z období eklekticismu 19. století. Vstup do nádraží je zajímavý tím, že před ním jsou umístěny sochy. Jedna znázorňuje muže s posuvným měřítkem v ruce. Druhá socha představuje ženu, nejspíše dělnici, oblečenou v pracovním oděvu. V interiéru nádraží se nachází stropní malby. V roce 2023 byla realizována velká rekonstrukce nádražní budovy.
Dům v ulici J. Wolkera
Řadový městský dům z počátku 20. století má bohatě zdobenou uliční fasádu. Dvoupatrová budova na obdélném půdorysu je v patrech rozšířena do ulice o dvojici balkónů, které jsou vzájemně propojeny sloupy. Mírně předsazený vstup je akcentován bosáží. Prostor dnešní ulice Jiřího Wolkera byl zastavován na přelomu 19. a 20. století a dokládá tak snahu po plánovitém propojení území původně samostatných částí obce – Teplic a Šanova - i v okolí železničního nádraží, které již v dané době představovalo velmi významný uzel města. Svým provedením a především výzdobou uličního průčelí, která představuje významný příklad místní architektonické tvorby prvního desetiletí 20. století, dokládá tehdejší ekonomický rozmach města a jeho obyvatel. Dům se nachází na území městské památkové zóny Teplice. Dodnes se dochoval bez podstatnějších změn v dispozici i architektonických detailech. Jeho fasáda byla velmi citlivě obnovena při zachování všech původních detailů a výzdoby. Řada hodnotných prvků se dochovala i v interiéru domu, především ve vstupní hale a prostoru schodiště. Dnešní suterénní zázemí domu v dochovaných prvcích dokládá také jedno z jeho původních využití jako dalšího obytného prostoru.
Sousoší Kalvárie na Masarykově třídě
Sousoší se nachází v půlkruhově zakončené nice, jejíž orámování je opatřeno štukovou výzdobou. Nika je umístěna v přízemí domu číslo popisné 312. Sousoší Kalvárie je tvořeno středním masivním krucifixem s tělem ukřižovaného Krista, doplněný na levé straně sochou Panny Marie Bolestné a na pravé straně sochou sv. Jana Evangelisty. Měřítko postavy Krista je výrazně větší, než zbývajících dvou postav. Celá skupina stojí na společném deskovitém podstavci. Krucifix má dolní část provedenou na způsob soklu. Na přední straně paty kříže je čelně situovaná lidská lebka, pod kterou jsou vodorovně položené dva lidské hnáty. Kristovo tělo má výrazný hrudní koš, bedra kryje nařasená rouška, vybíhající u pravého boku v lehce rozevláté cípy. Kristus má na hlavě, nakloněné k pravému rameni, trnovou korunu, ústa jsou pootevřená. Nohy jsou přibité jedním hřebem, pravá je přeložená přes levou. Ruce jsou dosti krátké a subtilní. Na horním konci svislého břevna kříže je nápisová tabulka. Panna Marie Bolestná stojí čelně, s nakročenou pravou nohou. Pod ne příliš členěným dlouhým šatem s dlouhými rukávy se rýsuje pravé koleno. Hruď, paže a část předloktí halí plášť. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, ruce jsou sepjaté v téměř vodorovné poloze. Plášť zakrývá i hlavu, která je lehce pochýlená k levému rameni a zakloněná. Marie má pootevřená ústa, hledí vzhůru. Sv. Jan Evangelista je rovněž zobrazen jako čelně stojící, nakročenou má levou nohu. Pod dlouhým šatem s širšími dlouhými rukávy je patrné levé koleno. Světec má na zádech plášť, přecházející dopředu přes levé rameno a spadající k pravému boku. Také on má obě paže ohnuté v lokti před tělem, pravá ruka spočívá na levé ve vodorovné pozici. Hlava je zakloněná, oči hledí vzhůru. Sousoší je opatřeno ochrannými mřížemi. Sokl má mříž provedenou ozdobně – s třemi stejnými poli vedle sebe. Ve středu polí je stylizovaný rozvinutý květ, od něhož vede nahoru a dolů srdčitý motiv. Sousoší je hodnotným příkladem vývoje regionálního sochařství na počátku 18. století. V 19. století získal při změně místních poměrů nový kontext tím, že byl zahrnut do vzniklé novostavby, tehdy hotelu, v níž pro sousoší byla vytvořena nika.
Budova Komerční banky
Dům byl postaven v polovině 19. století. Původně šlo o samostatný řadový dvoupatrový dům s číslem popisným 26. V 90. letech 20. století byl propojen se sousedním nárožním domem a následně vyvýšen o jedno patro. V této souvislosti ztratil vlastní číslo popisné a je tak dnes součástí domu číslo 25. Je příkladem teplické zástavby, pocházející z období kolem poloviny 19. století. Je součástí urbanistického řešení této části města, zároveň svým hmotovým a architektonickým výrazem spoluvytváří charakter uličního interiéru a střešní krajiny této části památkové zóny. Mohutná architektura domu, která zapadá do zástavby ulice U Divadla a Krupské, působí dominantním dojmem a je z pohledu památkové péče významným prvkem spoluurčujícím podobu uličního interiéru. Památková hodnota objektu však výrazně utrpěla nepřiměřenou přestavbou v 90. letech 20. století, která se velice negativním způsobem podepsala na jeho interiéru, kde byly prakticky veškeré původní prvky destruovány, avšak značně změnila i vnější vzhled zvýšením budovy o jedno patro. Kromě architektonických a estetických hodnot má dům také význam historický – svým sepětím s politickou historií v období první republiky. V domě bylo sídlo krajského a okresního výboru KSČ v době krátce po jeho založení až do roku 1938 a také se zde nacházelo sídlo Komunistického svazu mládeže až do jeho úplného zákazu v roce 1929.
Použité zdroje:
- Pamatkovykatalog.cz
