Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta
4. leden 2022 | Jiří Glet 3.9 min | Cestování
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.
Zdejší údolí na řece Váhu pod Strážovskými vrchy bylo osídleno již v pravěku. V 5. století př. n. l. se zde usadili Keltové a v této době již tudy procházela jedna z větví Jantarové stezky, která vedla od Baltského moře ke Středozemnímu moři.
Římský nápis na hradní skále je nejstarším nápisem na Slovensku
Na hradní skále naleznete římský latinský nápis z období takzvané markomanské války z roku 179 n. l. a je to nejstarší nápis na Slovensku. Nápis je první písemnou zmínkou o osadě Laugaricio a rovněž přítomnosti 855 vojáků II. římské legie na území dnešního města. Římský nápis je možno spatřit z hotelu Tatra. Na této hradní skále je taky reliéf Jana Jiskry z Brandýsa z roku 1921.
Trenčianský hrad
Na skále 339 m. n. m. ve Strážovských vrších nad řekou Váhem, stávalo již v 9. století významné velkomoravské hradiště. V 11. století byl na místě tohoto hradiště postaven královský strážní hrad, který se stal později župním hradem. Koncem 13. století si Trenčianský hrad za hrad sídelní zvolil Matúš Čák Trenčianský, „pán Váhu a Tater.“ Tento významný šlechtic na Slovensku vlastnil nejméně 30 hradů a okolo pěti set vesnic a městeček.
Velkou slávu zažil Trenčianský hrad v srpnu roku 1335, kdy hostil hned tři panovníky, českého krále Jana Lucemburského, polského krále Kazimíra III. Velikého a uherského krále Karla I. Roberta z Anjou. Panovníci zde uzavřeli takzvanou Trenčianskou smlouvu, podle které se Jan Lucemburský za odstupné vzdá nároků na polský trůn a Kazimír III. Veliký zase stáhne své požadavky na Slezsko, které patří českému království.
V roce 1790 hrad vyhořel a byl opuštěn. Trenčianský hrad prochází od roku 1995 důkladnou a nákladnou rekonstrukcí. Jeho areál tvoří mohutná Matúšova věž a soubor paláců Matúšův, Ludvíkův, Barbořin a Zápoľských. Najdete zde rovněž zbytky rotundy z období Velkomoravské říše. Trenčianský hrad má mohutný systém opevnění a dolní část hradu chrání Dělová bašta. Na hradním nádvoří se nachází 80 m hluboká hradní studně, ke které se váže pověst o Omarovi a Fatimě.
Hradní expozice
Na hradě je umístěna část sbírek Trenčianského muzea. Jsou zde rovněž archeologické sbírky a rovněž nálezy, které byly získány při archeologických průzkumech na zdejším hradě. V Ludvíkově paláci je expozice starých zbraní. V paláci Zápoľských se nachází galerie obrazů významného šlechtického rodu Illeshazyů. V Matúšově věži najdete erby majitelů a držitelů hradu. V Barbořině paláci je zajímavá expozice historického nábytku a feudalismu. Dělová bašta slouží jako prostor pro příležitostné výstavy. Z Matúšovy věže je pěkný pohled na město a řeku Váh. Na západě a severu je pohoří Bílých Karpat, na severovýchodě spatříte Strážovské vrchy a na jihu pohoří Povážského Inovce.
Historické a kulturní památky města Trenčína
Na Mariánském náměstí stojí původně gotický, dnes novogoticky stavebně upravený kostel Narození Panny Marie na svahu mezi hradem a městem. Je odtud pěkný pohled na město. K tomuto kostelu se z města dostanete po renesančních farských schodech, které byly součástí městského opevnění. Po farských schodech můžete jít dále k hradu, nebo do oblíbeného lesoparku Brezina, který se nachází jižně od zdejšího hradu.Na Miérovém náměstí stojí barokní piaristický kostel sv. Františka Xaverského s klášterem. Kostel a klášter mají velmi pěknou barokní výzdobu. Na tomto náměstí najdete taky barokní morový sloup a renesanční městskou věž, ze které je pěkný výhled na město a řeku Váh.
Trenčianské muzeum
V bývalém barokním župním domě na Miérovém náměstí má sídlo Trenčianské muzeum. Jeho zajímavé expozice jsou věnovány dějinám a kultuře Trenčianské župy a svobodného královského města Trenčína.
Vodník Valentin v Trenčíně
Na Miérové náměstí navazuje Štúrovo náměstí. Na tomto náměstí stojí zajímavá synagoga vybudována počátkem 20. století v novoromantickém stylu s byzantskými a secesními prvky. Tato synagoga s kopulí dnes slouží umění je v ní výstavní a koncertní síň. Při rekonstrukci Štúrova náměstí v roce 1998 zde byla postavena kašna osazena vodníkem Valentinem. Je to však vodník hodný, neboť žádná alotria netropí a nikoho netopí. Jen občas děti vodou pokropí. Vodník Valentin se stal novodobým symbolem města Trenčína.
Použité zdroje:
- Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tren%C4%8D%C3%ADn
Galerie
