Čtveřice protestantských kostelů v Curychu
10. únor 2026 | Dana Kaiserová 8.9 min | Cestování
Ve švýcarském městě Curych najdeme několik protestantských kostelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou Grossmünster, Fraumünster, Prediegerkirche a St. Peterskirche. Vzhledem k tomu, že nejde o katolické kostely, nejsou jejich interiéry nijak výrazně vyzdobeny. Všechny však mají krásné varhany. Poslední jmenovaný se pyšní tím, že na jeho věži jsou největší hodiny v Evropě.
Grossmünster (Velký kostel)
Grossmünster je kostel postavený v románském slohu. Jádro současné budovy, poblíž břehů řeky Limmat, bylo postaveno na místě původního karolínského kostela, který byl podle legendy objednán Karlem Velikým. Stavba současné budovy začala kolem roku 1100 a slavnostně otevřena byla kolem roku 1220.
Grossmünster byl klášterní kostel, který po celý středověk soupeřil o prvenství s Fraumünsterem, nacházejícím se na druhé straně řeky Limmat. Podle legendy Grossmünster založil Karel Veliký, jehož kůň padl na kolena u hrobů Felixe, Reguly a Exuperantia, patronů Curychu. Legenda pomáhá podpořit tvrzení o nadřazenosti Fraumünsteru, který založil Ludvík Němec, vnuk Karla Velikého.
Ulrich Zwingli zahájil švýcarsko-německou reformaci ve Švýcarsku ze svého pastoračního úřadu právě v Grossmünsteru, počínaje rokem 1520. Zwingli v roce 1523 vyhrál sérii debat, které nakonec vedly místní úřady k schválení oddělení církve od papežství. Reformy zahájené Zwinglim, v nichž pokračoval jeho nástupce Heinrich Bullinger, jsou důvodem prostého interiéru kostela. Ikonoklastičtí reformátoři odstranili v roce 1524 varhany a náboženské sochy. Tyto změny, doprovázené opuštěním postní doby, nahrazením mše, zřeknutím se celibátu, konzumací masa v postní dny, nahrazením lekcionáře sedmiletým cyklem Nového zákona, zákazem církevní hudby a dalšími významnými reformami, činí z tohoto kostela jedno z nejdůležitějších míst v historii reformace a rodiště švýcarsko-německé reformace.
Dvojité věže Grossmünsteru jsou považovány za pravděpodobně nejznámější památku Curychu. Architektonicky je kostel považován za románský, a je tedy součástí prvního panevropského architektonického trendu od dob římskokatolické architektury. V souladu s románským architektonickým stylem nabízí Grossmünster velký vyřezávaný portál se středověkými sloupy s groteskními hlavicemi. Románská krypta pochází z 11. a 13. století.
Dvě věže byly poprvé postaveny mezi lety 1487 a 1492. Původně měl kostel dvě vysoké dřevěné věže, které byly zničeny požárem v roce 1763. Je známo, že Richard Wagner zesměšňoval vzhled kostela jako vzhled dvou dávkovačů pepře. Kostel se nyní může pochlubit moderními vitrážovými okny od švýcarského umělce Augusta Giacomettiho, které byly přidány v roce 1932. Zdobené bronzové dveře na severním a jižním portálu od Otto Müncha byly přidány v letech 1935 a 1950. V křížové chodbě kostela se nachází muzeum reformace. V přístavbě křížové chodby sídlí teologická fakulta Curyšské univerzity.
Fraumünster (Ženský kostel)
Fraumünster je kostel, který byl postaven na zříceninách bývalého opatství pro aristokratické ženy. Založen byl v roce 853 Ludvíkem Němcem pro jeho dceru Hildegardu. Benediktinský klášter udělil Fraumünsteru imunitu, čímž jej postavil pod svou přímou správu.
V roce 1045 král Jindřich III. udělil klášteru právo pořádat trhy, vybírat mýtné a razit mince. Císař Fridrich II. udělil opatství v roce 1218 říšské právo, čímž se stalo územně nezávislým na jakékoli autoritě kromě moci samotného císaře a zvýšila se politická moc zdejší abatyše. Abatyše jmenovala starostu a často delegovala ražbu mincí na občany města. Slavnou abatyší v této době velké moci byla Alžběta z Wetzikonu.
Politická moc kláštera však ve čtrnáctém století pomalu slábla. Opatství bylo rozpuštěno roku 1524 v průběhu reformace Ulricha Zwingliho, kterou podporovala poslední abatyše Katharina von Zimmern. Klášterní budovy byly zničeny v roce 1898, aby se uvolnilo místo pro nový městský dům. Budova kostela dnes slouží jako farní kostel pro jednu z 34 reformovaných farností města.
Kostel se pyšní 5 velkými vitrážovými okny navrženými umělcem Marcem Chagallem. Do svatostánku byla tato skvostná ozdoba instalována v roce 1970. Každé okno má dominantní barvu a zobrazuje biblický příběh. Jedná se o vyobrazení, kdy proroci zobrazují Eliášův výstup do nebe, Jákob předvádí svůj boj a sní o nebi, Kristus ilustruje různé scény ze svého života, Sion je zobrazením anděla troubícího o konci světa a Mojžíš shlíží na utrpení svého lidu. Stejně působivá je 9 metrů vysoká vitráž, kterou v roce 1940 vytvořil Augusto Giacometti. Zajímavostí je, že zde mají největší varhany v kantonu Curych.
Prediegerkirche (Kazatelský kostel)
Bazilika, postavená v roce 1231 jako románský kostel tehdejšího dominikánského Predigerklosteru, byla přestavěna v první polovině 14. století, chór byl mezi lety 1308 a 1350 přestavěn a byla postavena, na tehdejší dobu neobvykle vysoká, zvonice, považovaná za nejvyšší gotickou stavbu v Curychu.
Kostel se nachází poblíž středověké čtvrti Neumarkt. Byl poprvé zmíněn v roce 1234 jako klášter dominikánského řádu. První dominikánští mniši se podle kronikáře usadili v roce 1230 za hradbami středověkého Curychu ve Stadelhofenu a výstavba nového kláštera v Curychu je poprvé zmíněna v roce 1231. Klášter se skládal z románského kostela na stejném místě jako dnes a klášterních budov postavených na západ od něj.
Klášter byl zrušen roku 1524, přičemž bohoslužby v kostele byly ukončeny a budovy i příjmy kláštera byly přiděleny tehdejší nemocnici města Curych. V roce 1614 byl kostel povýšen na samostatnou farnost pro městské obvody Neumarkt a Niederdorf. Francouzská revoluční vojska znovu povolila katolické bohoslužby, ale po pouhých dvou letech, roku 1801, byla farnost navrácena do podoby reformovaného kostela. V 60. letech 20. století byl kostel zrekonstruován a znovu otevřen v roce 1967.
Dominantou kostela je přes 27 metrů vysoká šestihranná věž s hřebenem, která je vyrobena z dubového dřeva a je považována za mistrovské dílo tesařské technologie. Vyčnívá nad hřeben střechy ve stejné výšce jako stěny chóru. Stavba zvonice byla provedena v roce 1475. Zvon ve střešní věži pochází z roku 1451 a je v Curychu nejstarším kostelním zvonem na svém původním místě.
St. Peterskirche s největšími hodinami v Evropě
Kostel svatého Petra se nachází na kopci ve Starém Městě na levém břehu řeky, poblíž Lindenhofu, místa římské osady Turicum a císařského paláce. S průměrem více než osm a půl metru mají věžní hodiny největší ciferník v Evropě.
Původní kostel byl kolem roku 1000 nahrazen raně románským kostelem. Kolem roku 1230 následovala pozdně románská stavba, z níž se dochoval chór a věž. Rudolf Brun, první starosta Curychu, byl v roce 1360 pohřben právě ve zdejším chóru. Kopie náhrobku stojí na severní vnější zdi. Loď kostela byla přestavěna v gotickém slohu kolem roku 1450.
Současná barokní loď, vysvěcená v roce 1706, byla prvním reformovaným kostelem postaveným v Curychu. Během reformace měl kostel sv. Petra velký význam jako farní kostel. Od roku 1522 byl dvacet let pastorem kostela sv. Petra Leo Jud, blízký přítel Ulricha Zwingliho, který byl známý svými vynikajícími kázáními. Kázal svobodně a bez poznámek, takže se žádné záznamy z kázání dodnes nedochovaly.
Nová loď, barokní galerijní sál, byla dokončena v ohromujícím krátkém čase. V červnu 1705 začala demolice starého kostela a slavnostní dokončení se konalo před Vánoci téhož roku. V následujícím roce byl dokončen barokní interiér se štukovou výzdobou. Kostel byl restaurován v letech 1970 až 1975, přičemž byla obnovena fasádní malba z roku 1705.
Kostel svatého Petra byl nejstarším a po dlouhou dobu jediným farním kostelem ve městě Curych, protože Grossmünster, Fraumünster a Predigerkirche patřily až do reformace klášterům. Zvláštností je, že věž a loď mají různé majitele. Věž sloužila především k účelům požární bezpečnosti a je dodnes ve vlastnictví města. Loď, zvonice a zvony jsou majetkem curyšské farnosti (dříve farnosti sv. Petra), stejně jako přístavba schodiště vedoucího ke vchodu do věže a na půdu. Věž je starší než současný kostel a svou současnou podobu měla již kolem roku 1500.
První hodiny s hodinovou ručičkou byly instalovány v roce 1366. Číselník jednoručičkových hodin byl orientován směrem k Limmatu, tedy směrem k centru města, a ukazoval celé hodiny. V 15. století byly hodiny přepnuty z času modlitby v kostele na městský čas. Kolem roku 1460 byl hodinový mechanismus přepnut z odbíjení každou půlhodinu na čtvrthodinu. Když byly v roce 1538 hodiny s odbíjením vyměněny, byly na všechna čtyři průčelí ve čtvrtém patře věže připevněny čtyři mohutné ciferníky hodin. Věžní hodiny byly jedinými veřejnými hodinami ve městě až do 18. století, kdy dostal hodiny i Fraumünster. Věžní hodiny v kostele svatého Petra původně ukazovaly místní čas v Curychu, všechny veřejné hodiny ve městě měly být s tímto časem srovnány. S průměrem 8,64 metru se věžní hodiny vyznačují největším ciferníkem v Evropě. Současný ciferník hodin navrhl v roce 1927 švýcarský grafik Ernst Keller. Černé kroužky jsou namalovány přímo na zdivo, zatímco téměř metr vysoké číslice a dva zlaté kruhy jsou vyrobeny z dvoumilimetrového, dvojitě zlaceného měděného plechu.
Použité zdroje:
- https://en.wikipedia.org/wiki/Grossm%C3%BCnster
- https://en.wikipedia.org/wiki/Fraum%C3%BCnster
- https://en.wikipedia.org/wiki/Predigerkirche_Zurich
- https://de.wikipedia.org/wiki/St._Peter_(Z%C3%BCrich)
