Kokořínské pokličky, pískovcoví obři s klobouky
2. prosinec 2019 | Jana Dvořáková 1.7 min | Cestování
Jedním z nejoblíbenějších cílů turistů mířících na Kokořínsko je samozřejmě samotný Kokořín, starobylý hrad posazený v romantické poloze na okraji rozlehlých lesů. Nedaleko od něj, se ale nachází jiná pozoruhodná lokalita, která ke Kokořínsku rovněž neodmyslitelně patří.
Pokličky
Kdyby měla tato krajina plná pískovcových skal, roklí, tajemných zákoutí a výhledových míst svého stvořitele, mohli bychom říci, že právě tady nejvíce popustil uzdu své fantazii. Kdyby vytvořil jedinečné geologické útvary nazývané podle jejich vzhledu pokličky.
Výlet za těmito přírodními unikáty, které lze u nás spatřit pouze na Kokořínsku, je možné začít na parkovišti v údolí Pšovky, odkud stoupá vzhůru modrá turistická značka směřující do Mšena.
Kdysi tudy vedla naučná stezka, která od osmdesátých let 20. století představovala zajímavosti velké části chráněné krajinné oblasti. Později byla zrušena a dnes ji připomíná jen několik osamělých panelů. Poslední úsek cesty, kde se nachází schodiště, již stoupá kolem prvních pokliček.
Jak se tam poklice dostaly?
Pozorný návštěvník si povšimne, že poklice mají výrazně tmavší barvu než pískovec tvořící samotné skalní věže. Vysvětlením tohoto úkazu je zároveň odhalením tajemství vzniku pokliček.
Jejich „ záhadným“ stvořitelem byla běžná přírodní eroze, která po miliony let působila na druhohorní pískovce. Voda stékající puklinami postupně narušovala masivní objekty.
Pokličky usazené dnes na vrcholech skalních věží jsou z pevnějších železitých slepeneců, které jsou pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti a mnohem lépe odolávají účinkům eroze. Zatímco se okolní terén, díky působení živlů, postupně vytrácel, v krajině postupně vyrůstaly pískovcové věže. Elegantní poklice tyto věže zakončují.
Jeden z nejkrásnějších exemplářů, čekající hned u konce schodiště, vysoký 12 metrů, se může pochlubit pokličkou s rozměry dokonce 6 x 5 x 1,5 m.
Autor: Jana Dvořáková
