Při volbě prodlouženého víkendu stihnete jistě projít ta nejzajímavější místa, ale budete si jisti, že se jednou určitě vrátíte Při několikatýdenním lázeňském pobytu bude každý den, co bude objevovat a mezi procedurami se určitě nebudete nudit.

V případě zájmu o lázeňský pobyt v Karlových Varech si můžete zjistit na stránkách vaší zdravotní pojišťovny, jestli se zde léčí vaše onemocnění a nemáte nárok a příspěvek, případně na uhrazení komplexní lázeňské péče. Léčí se zde nemoci trávicího ústrojí, poruchy výměny látkové, nemoci pohybového ústrojí, ale potkáte zde i pacienty po onkologické léčbě. Přesný seznam diagnóz a vhodnosti těchto lázní má k dispozici váš ošetřující lékař.

Historie Karlových Varů

Příkré svahy a nepříznivé klima okolo termálních pramenů nebyly příliš vhodné pro pěstování plodin, na kterých byla dříve populace závislá, tudíž místo dnešního centra města osidlování odolávalo až do druhé poloviny 14. století. V roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města.

O založení města panuje zajímavá legenda

Karel IV. si při svém pobytu na hradě Lokti často krátil dlouhou chvíli loveckými výpravami do okolních lesů. Při jednom z podobných honů lovecký pes začal během výpravy v lesích štvát kus divoké zvěře, přičemž spadl do tůně prudce tryskajícího pramene s horkou vodou. Sténání psa přivolalo ostatní členy výpravy, kteří následně horkou vodu ochutnali. O nálezu byl informován také Karel IV., který se na místo pramene vydal. Společně s přítomnými lékaři konstatoval, že tato horká voda má léčebné účinky, které následně sám vyzkoušel a doznal zlepšení. Na místě údajného pramene poté založil lázně nazvané Teplé lázně u Lokte.

Historie si ovšem s rozvojem města pohrávala, vždy když začalo vzkvétat, přišlo nějaké neštěstí v podobě války, povodně, nebo požáru. Opětovný rozvoj byl posléze pozvolný. Závěr druhé světové války město doprovázelo nucené vysídlení původního německého obyvatelstva. Během éry socialismu vzniklo v centru města několik významných staveb, jako například Vřídelní kolonáda, nebo hotel Thermal. Po roce 1989 vstoupil do města ruský kapitál, který měl vliv i na podobu města. V minulých letech patřila až polovina nemovitostí občanům bývalého Sovětského svazu. V současné době je řada nemovitostí opuštěných a k prodeji.

Ovšem ani tato pohnutá historie neubírá na honosné podobě lázeňského města. Výstavní vily v kopcích, honosné hotely a kouzelné kolonády se svými vřídly dají pocit jedinečnosti každému návštěvníkovi.

Karlovarské prameny

V Karlových Varech je několik desítek pramenů, pouze část z nich je zpřístupněna veřejnosti.  Většina pramenů je vyvedena do kolonád, některé jsou vzdálenější a mají samostatný altán, nebo pavilon. K pitným kúrám je využíváno 12 pramenů.

Kolonády

• Mlýnská kolonáda

Největší karlovarská kolonáda, na které vyvěrá pět pramenů, vznikla v letech 1871 až 1881 pod vedením architekta Zítka v pseudorenesančním stylu. Vznikla v místě, kde se už v osmnáctém století nacházela dřevěná promenádní hala, která lázeňským hostům poskytovala možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. 

Zde můžete ochutnat Skalní pramen, pramen Libuše, pramen knížete Václava, Rusalku a Mlýnský pramen.

• Sadová kolonáda

Menší kolonáda v provedení litiny se dvěma prameny. Vznik se datuje do roku 1881, ovšem v roce 2002 po rekonstrukci přibyl k pramenu Sadovému ještě Hadí pramen, který je podle určitých zdrojů řazen k nejchutnějším.

• Tržní kolonáda

Dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, byla postavena na místě staré karlovarské radnice v letech 1882 – 1883. 

V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.

Pověst:

U vývěru místního pramene, tehdy zvaného Žrout, dnes pramen Karla IV., v prostoru historického Tržiště pod Zámeckou věží, si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně. 

• Zámecká kolonáda

Secesní kamenná kolonáda je částečně přístupná a nalézají se na ní dva prameny. Dolní zámecký pramen a Horní zámecký pramen. Oba prameny jsou stejného původu, liší se pouze vývěry v různé nadmořské výšce, které dávají pramenům různou teplotu. Jsou přístupné pro klienty Zámeckých lázní a pouze Dolní zámecký pramen je vyveden pro veřejnost do Tržní kolonády.

• Vřídelní kolonáda

V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu. Gejzír Vřídla vystřikuje v samostatném pavilonu až do výšky 12 metrů a vychrlí za minutu 2000 litrů minerální vody.

.

Pítko – nezbytná součást každého lázeňského hosta

Jako první co musí správný lázeňský host udělat, prohlédnout stánky, které nabízejí pítka ve všech možných tvarech, objemech a různých motivech a jedno z pítek si koupit. Procházky po kolonádě bez pítka jsou jako pobyt u moře bez plavek. Pravé lázeňské pítko patří neodmyslitelně k lázeňské kultuře a věřte, že vám dodá ten pravý pocit hosta lázní.

Pitná kúra a zásady pití z pramenů

Jsme vybaveni pítkem a začínáme procházku především po kolonádách. Postupně budeme ochutnávat jednotlivé prameny. Pokud nastoupíme léčebný lázeňský pobyt, jsme v péči lékaře, který nám stanovil naši pitnou kúru. Pokud jsme pouze turisty bez pitného rozpisu od lékaře, budeme pouze ochutnávat, protože všechny prameny mají sice podobné složení, ale je mezi nimi takový rozdíl, že místo léčebného účinku mohou našemu zdraví uškodit. Do pítka si natočíme pouze takové množství vody, které hodláme zkonzumovat. Vylévat přebytečnou vodu z pítka se nesluší.  Stejně tak je nevhodné stáčet pramen do nádob a odnášet z místa. Při nalévání se nebudeme dotýkat pramenního stojanu, ani výtokových trubic. Podle dalších lázeňských zásad budeme popíjet z pítka přímo v místě pramenu, měli bychom si užívat poklidu a také nerušit ostatní hosty. V kolonádě se nesmí kouřit a popíjení pramenů by se nemělo prokládat konzumací alkoholu. Budeme se snažit uvolnit a nespěchat. Pomalé procházení neboli korzování je naopak součástí pitné kúry a umocňuje účinek termálních pramenů.

 Nyní již můžeme vyrazit na naší procházku

• Sadová kolonáda s nevábně páchnoucími prameny

Sadová kolonáda se pyšní dvěma prameny. Zde začneme s ochutnávkou. Protože chuť se přímo snoubí s čichem, je lepší ke stočenému pramenu v našem pítku nečichat. Oba tyto prameny silně páchnou po sirovodíku neboli zkažených vejcích.

• Pramen Svoboda a Mlýnská kolonáda

Pokračujeme po Mlýnském nábřeží a ještě než dorazíme k Mlýnské kolonádě, ochutnáme pramen Svoboda, který vyvěrá v samostatném altánu.

Mlýnská kolonáda, dlouhá 132 m v neorenesančním slohu, je místem společenských akcí a koncertů. Na vás zde čeká dalších pět pramenů.  Na konci kolonády si povšimněte sochy koně s jezdcem. Je opravdu zajímavá. Jak se vám líbí?

• Vyřezávaná Tržní kolonáda

Procházkou proti toku říčky Teplé se dostaneme až k bohatě vyřezávané Tržní kolonádě, která nám nabídne své tři prameny.

• Částečně přístupná kolonáda Zámecká

Nad ní se nachází Zámecká kolonáda, která je přístupná pouze pro klienty Zámeckých lázní, ale přístupný zůstal altán s vývěrem Horního zámeckého pramene.

• Vřídelní kolonáda

Poslední kolonáda na naší trase je kolonáda Vřídelní s jejím mohutným a nejteplejším pramenem Vřídlem, který je jako jediný využívaný ke koupelím a část vody je dováděna do lázeňských provozů.

Zakončení procházky

• Café Pupp

Karlovy Vary Autor: © Iva Havrlíková 11/21Kavárna Pupp

Ovšem procházka po kolonádách by měla být završená sladkou tečkou v podobě dortíku v proslulé kavárně Grandhotelu Pupp, ve které roku 1812 sedával také světoznámý skladatel Ludwig van Beethoven. Návštěva této noblesní kavárny je prestižní záležitostí všech dam, které navštíví Karlovy Vary, a věřte, že pokud se před přítelkyněmi zmíníte o vaší návštěvě Varů, bude je jistě zajímat, zdali jste také navštívila kavárnu v Puppu.

 

Další žhavé tipy k návštěvě

• Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla

Za návštěvu určitě stojí pravoslavný kostel stojící v ulici Krále Jiřího s pěticí úchvatných pozlacených kupolí.  Je otevřený veřejnosti v určitých hodinách, ale jeho vnější vzezření přesahuje dalece interiér, který můžete navštívit. Stačí tudíž procházka okolo chrámu.

• Vzhůru nad město na vyhlídky a na rozhlednu

Půjdeme se podívat na město z vyšších perspektiv. Vyhlídek je zde mnoho, ovšem vybereme pouze nejzajímavější a naší cestu ukončíme na rozhledně. Nejznámější je jistě vyhlídka Jelení skok a socha kamzíka. První variantou je cesta po žluté turistické z ulice Pod Jelením skokem v místě N 50°13.331', E 12°52.856', druhá možnost je bez turistického značení z ulice Zámecký vrch na souřadnicích N 50°13.435', E 12°52.916', kde začneme stoupáním po schodišti a následně po pěšině. Dále budeme pokračovat z Jeleního skoku po žluté k vyhlídce Kristýna a dále po žluté, ze které si odskočíme na značené odbočce k Mayerovu glorietu a následně navštívíme vyhlídku Petra Velikého. Místa jsou to opravdu romantická a výhledy na kouzelné Karlovy Vary stojí za to ze všech těchto míst. Určitě bychom neměli pominout perlu všech vyhlídek a to rozhlednu Dianu. V tomto bodě se rozhodneme, jestli máme dostatek sil, pevnou vůli a přeje nám počasí a můžeme pokračovat v pěší túře, která bude dlouhá zhruba 1.3 km a nastoupáme 99 výškových metrů. Druhou možností je návrat zpět a volba návštěvy rozhledny s využitím lanovky.

• Pokračujeme pěšky

V tomto případě postupujeme dále po žluté a na rozcestí Pod Dianou přejdeme na modré značení, které nás dovede k rozhledně.

• Jedeme lanovkou

Na Dianu vede lanovka, která vyjíždí ze stanice Stará louka v ulici Mariánská na souřadnicích N 50°13.197', E 12°52.668'. Nástupiště je poměrně nenápadné, intervaly a aktuální ceny jsou k nahlédnutí ZDE.

Rozhledna Diana a Výšina přátelství

Na rozhlednu vyjedete pohodlně výtahem a vstup není zpoplatněný. V bezprostřední blízkosti rozhledny, na Výšině přátelství se můžete také občerstvit v restauraci, nebo ve stánku. Pokud máme s sebou na výletě malé děti, budou nadšené z dětského hřiště a mini ZOO. Obojí je volně přístupné. V místě je také motýlí dům s mnoha druhy motýlů se zpoplatněným vstupem.

 

 

 

Kam na jídlo

Pokud nemáme v Karlových Varech zaplacený pobyt se stravou, je třeba vyhledat příhodné místo k našemu stravování. V místě lázní je celkem těžké objevit samoobsluhu, ve které si pořídíme pečivo, salámy, sýry nebo jogurty ke snídani a svačině. Zato je zde veliký počet nejrůznějších restaurací.  Ceny jsou pochopitelně vyšší, ale překvapivě nejsou až tak zdrcující, jak by se mohlo čekat od prestižního lázeňského města. K nákupu běžných potravin je vhodné zamířit do obydleného centra a také se zde naobědvat, nebo navečeřet. Naprosto úžasná je restaurace Sklípek na křižovatce ulic Dr. Davida Bechera, Krále Jiřího a Moskevská. Výborné jídlo i pití za rozumné ceny a skvělá obsluha.

 

Karlovarské zajímavosti:

• Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v hotelu Thermal

Pokud Karlovy Vary navštívíme v období mezi 28. červnem a 6. červencem 2024, je pravděpodobné, že zahlédneme některou z osobností naší filmové tvorby, která bude hostem tohoto nejprestižnějšího filmového festivalu ve střední a východní Evropě. V hotelu je k dispozici venkovní termální bazén přístupný za poplatek široké veřejnosti, takže každý může okusit zážitek z teplého minerálního bazénu pod širým nebem

• Vrchní, prchni!

V Karlových Varech se natáčel kultovní film Vrchní, prchni! Specifická je scéna z prostor Vřídla, kde falešný vrchní v podání Josefa Abrháma přelstí všechny číšníky a dává se na úprk.

• Lavička Václava Havla

Proti Grandhotelu Pupp v sadech Karla IV, u Labitzského lávky přes říčku Teplá, se nachází lavička Václava Havla z dílny Bořka Šípka. Cena pořízení lavičky se vyšplhala na 280 tisíc Kč, které ve valné většině věnovalo město s přispěním sbírky karlovarských občanů. Jedná se spíše o dvě křesílka se stolečkem. Můžeme se zde usadit a vychutnat místo. Na tak drahé židličce pravděpodobně nikdo z nás ještě nikdy neseděl.

• Vyhlídka Jelení skok se sochou kamzíka

Proč je vlastně na skále kamzík, když z ní podle legendy skákal jelen? Město se rozhodlo na počest legendy na skále postavit sochu jelena, ovšem náklady byly vysoké a město s instalací sochy otálelo. Situace se chopil baron August von Lützow a roku 1851 tajně umístil na městem určené místo kovovou sochu kamzíka, kterou objednal u berlínského sochaře Augusta Kisse. Před městskou radou se pak hájil tím, že jako myslivec nemůže souhlasit s teorií, že z této strmé skály do propasti skočil jelen, mohl tak učinit pouze kamzík. Nynější socha není původní, ta byla poničena a v roce 1986 nahrazena replikou

• Nevlastní sestra léčebných pramenů

V úvodu jsme uvedli, že k léčivým účinkům se využívá ve Varech 12 pramenů. Je zde ovšem ještě pramen třináctý, který si zamiloval i samotný bývalý prezident Miloš Zeman. Bohužel tento pramen si nemůžeme stočit do našeho pítka, nevyvěrá z podzemí, ale z karlovarské likérky. Becherovka s více než dvousetletou tradicí je opravdu označována za třináctý pramen a můžeme si ji dopřát i na ulici v nevšedním stánku, který tento likér nabízí také v různých dárkových provedeních.

• Lanová dráha Imperial

Nejstrmější česká lanovka vedená v tunelu. Jízda lanovkou opravdu pobaví. Za cenu městské dopravy si ušetříme výstup do kopce a budeme žasnout nad strmostí a kratičkou dobou jízdy.

• Zepředu huj, ze zadu fuj

Při procházce lázeňským centrem okolo říčky Teplá, obdivujeme honosnost a úpravnost domů tyčících se v kopcích. Mezi těmito domy jsou nenápadné uzounké uličky a dlouhá schodiště vedoucí do kopců. Pokud začneme stoupat některou pěšinou a ohlédneme se k zástavbě, místo pompézních domů uvidíme takřka ruiny s rozpadajícími se dřevěnými ochozy, oloupanou omítkou a dvorečky plnými harampádí. Jsou to přitom ty stejné domy s krásnou přední fasádou. Zde by ovšem nikdo z nás asi bydlet nechtěl.

• Rusové a Karlovy Vary

Ještě nedávno patřila snad většina nemovitostí majitelům z Ruska. Postupně se ovšem domů zbavují a město opouštějí. V dnešní době je ruština v ulicích ojedinělá a na spoustě domů jsou vyvěšené nabídky k prodeji.

 

Použité zdroje:

Galerie