Zámek Versailles s rozsáhlými zahradami a fontánami
16. prosinec 2025 | Dana Kaiserová 6.3 min | Cestování
Jen pár kilometrů od Paříže můžete obdivovat majestátní komplex Versailles s velkou plochou zahrad. Zámek nechal postavit Ludvík XIV., Král Slunce. Postupně se sídlo stalo symbolem absolutistické moci francouzských panovníků. V současné době je zámek zpřístupněn veřejnosti, oblíbené jsou také zahrady.
Zámek Versailles
Zámek je oblíbeným turistickým cílem, ročně do zámku a zahrad zavítá kolem 15 milionů návštěvníků. Pokud se rozhodnete i vy zámek nebo rozsáhlé zahrady navštívit, určitě si zakupte vstupenky předem (online - na oficiálním webu zámku). Do paláce jsou na nádvoří fronty i s již zakoupenou vstupenkou, bez ní se čekání ještě prodlužuje. Pokud se rozhodnete jít pouze do zahrad, na ty se čeká obvykle jen chvíli. Do zahrad se platí vstupné v sezóně, která je od dubna do října. V této době by fontány měly být v provozu a měla by u nich hrát hudba. Některé fontány mají být v provozu nepřetržitě po celou otvírací dobu parku, jiné mají mít interval po 10 minutách. Bohužel ale máme zkušenost, že při naší návštěvě zahrad byly v provozu pouze dvě z fontán. Hudba sice hrála téměř u všech, ale voda z nich netryskala. V zimním období je vstup do zahrad zdarma.
Již Ludvík XIII. nechal v roce 1623 postavit ve Versailles lovecký zámeček. Jeho nástupce Ludvík XIV. rozšířil zámek na honosný komplex, který v letech 1661 až 1715 prošel několika fázemi rozšíření. Stal se oblíbeným sídlem obou králů. V roce 1682 Ludvík XIV. přesunul sídlo svého dvora a vlády právě do Versailles, čímž se palác stal ve své podstatě hlavním panovnickým sídlem celé Francie. V tomto duchu navazovali na své předchůdce i králové Ludvík XV. a Ludvík XVI., kteří provedli především vnitřní úpravy paláce, avšak v roce 1789, v době velké francouzské revoluce, se královská rodina a francouzský dvůr vrátili do Paříže. Po zbytek francouzské revoluce byl Versailleský palác z velké části opuštěn, počet obyvatel celého města Versailles prudce klesal.
Napoleon Bonaparte po své korunovaci na císaře využíval v letech 1810 až 1814 vedlejší palác Grand Trianon jako letní sídlo, ale hlavní versailleský palác zůstával bez využití i nadále. Po tzv. restauraci Bourbonů, kdy se král vrátil na trůn, pobýval v Paříži a teprve ve 30. letech 19. století byly v paláci provedeny rozsáhlé opravy. V paláci bylo zřízeno muzeum francouzských dějin, které nahradilo dvořanské apartmány v jižním křídle.
Palác a park byly v roce 1979 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pro svůj význam jako centra moci, umění a vědy ve Francii v 17. a 18. století. Francouzské ministerstvo kultury zařadilo palác, jeho zahrady a některé z jeho pomocných staveb na seznam kulturně významných památek.
Zámek a město Versailles byly v minulosti dějištěm důležitých událostí. V září 1783 zde byla podepsána Versailleská smlouva, která ukončila války mezi Velkou Británií a spojenci amerických osad. Roku 1789 byly do Versailles svolány generální stavy, přičemž jejich zasedání v nedalekém Hôtel des Menus Plaisirs a v Míčovně bylo počátkem Velké francouzské revoluce, následně 6. října 1789 povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do Paříže. V době prusko-francouzské války byl zámek Versailles hlavním sídlem německé armády. Dne 28. června 1919 byla v Zrcadlovém sále podepsána Versailleská mírová smlouva jako oficiální ukončení 1. světové války (v zámku Velký Trianon byla poté podepsána 4. června 1920 Trianonská smlouva, upravující hranice Maďarska).
Palác stále slouží politickým funkcím. Dodnes jsou státníci zváni do zdejšího Zrcadlového sálu. Francouzský dvoukomorový parlament, čítající Senát a Národní shromáždění, se schází na společném zasedání ve Versailles za účelem revize francouzské ústavy, což je tradice, která sahá do roku roku 1875. V roce 2009 zde promluvil prezident Nicolas Sarkozy k velké recesi před kongresem. Stalo se tak poprvé od roku 1848, kdy Ludvík Napoleon pronesl projev před Druhou francouzskou republikou. Významnou událostí byla pro Francii státní návštěva Karla III. v roce 2023, jejíž součástí byl také státní banket v paláci.
Zámecký park
Park zaujímá rozlohu 815 hektarů, zahrnuje také zahrady ve francouzském a anglickém stylu, zámky Velký a Malý Trianon, Velký kanál a řadu menších staveb, fontán a soch. K založení parku došlo ve 2. polovině 17. století. Jednalo se o zakázku pro krále Ludvíka XIV., jeho hlavním architektem byl André Le Nôtre. Součástí parku jsou tzv. Versailleské zahrady (Jardin de Versailles), které jsou dokonalou ukázkou francouzské zahrady barokního typu. Tato část bývá též označována jako Petit parc (Malý park), pro odlišení od Grand parc (Velký park). Versailleské zahrady zaujímají prostor mezi zámkem, Oranžerií, Apollonovou fontánou a Neptunovou fontánou. Park jako celek se všemi lesními i zemědělskými pozemky spolu se zámkem spadá pod Versailleské panství.
Na místě současného parku se dříve nacházel menší zahradní areál o velikosti několika hektarů, který obklopoval lovecký zámeček krále Ludvíka XIII. Poté, co se jeho nástupce, král Ludvík XIV., dostal na trůn, rozhodl se park a zahrady ve velkém rozšířit a přebudovat. Překážkou mu byla špatná kvalita zdejší půdy a obtížné zásobování vodou. Nenechal se však ničím odradit. Práce architekta Le Nôtre a jeho týmu byly odstartovány roku 1662. V roce 1665 byl dokončen Malý park. Roku 1674 bylo objednáno a v zahradách instalováno 24 velkých soch z mramoru. Král se svými dvořany se do zámku nastěhovali v roce 1682. V letech 1687–1688 postavil architekt Jules Hardouin Mansart pro soukromou potřebu Ludvíka XIV. menší zámek Velký Trianon. Na stavbě versailleského zámku a parku se v 17. století podílelo přes 20 000 zaměstnanců různých profesí.
Za Ludvíka XV. byly zahrady dále rozšířeny a k Velkému Trianonu přibyl ještě Malý Trianon. Roku 1750 byla v jeho blízkosti zřízena botanická zahrada. Ludvík XVI. věnoval Malý Trianon své manželce Marii Antoinettě, pro níž nechal také poblíž postavit malou vesničku – Hameau de la Reine. V zámku Velký Trianon přebývali francouzští panovníci s přestávkami až do roku 1848 a místní zahrady přetvářeli podle trendů dané doby.
Pro vytváření parku a zahrad se architekt Le Nôtre nechal inspirovat svým předchozím dílem ve Vaux-le-Vicomte. Pro architektův styl jsou typické dlouhé aleje a cesty, z nichž je vidět do vzdáleného okolí. Stejně je tomu i ve Versailles, kde hlavní stromořadí směřuje od zámku k Apollónově fontáně. Na něj navazuje největší vodní plocha Versailles, Velký kanál s rozlohou 23 hektarů. Má tvar kříže a směrem od zámku dosahuje délky 1650 metrů. Pravé příčné rameno směřuje k zahradám obou Trianonů. V parku se nachází 55 fontán a více než 600 různých vodních atrakcí, výzdobu tvoří 86 sousoší, 155 soch a 235 váz.
Použité zdroje:
- https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_Versailles
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Versailles_(z%C3%A1mek)#Versailles_v_d%C4%9Bjin%C3%A1ch
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Versaillesk%C3%BD_park
Galerie
