Sušice - památník obětem světových válek s přilehlým parkem

Památník Odboje připomíná oběti první a druhé světové války, vzpomíná také na oběti komunistického režimu. Nad památníkem se nachází park se sochou T.G. Masaryka a novorenesanční budova základní školy.

Památník Odboje
Památník Odboje (Autor: © Dana Kaiserová 7/2023)

Památník Odboje

V roce 1923 sušická obec legionářská organizovala finanční sbírku na stavbu pomníku. O dva roky později se již mohlo začít přemýšlet o podobě památníku. Problém nastal, kam pomník umístit. Nakonec se rozhodlo, že bude stát na pravém břehu řeky Otavy. Pomník byl postaven v roce 1933 dle návrhu architekta Freiwalda. V září 1933 se do pomníku uložila půda z významných bojišť Zborov, Verdun, Terron, Doss Alto a dalších bojišť. Památník byl slavnostně odhalen v roce 1935. Vznikl úpravou původního pomníku padlým z první světové války. V původním provedení byl pomník jen do roku 1940. V říjnu 1940 byla odstraněna socha T. G. Masaryka a z pomníku zmizela jména padlých legionářů. Byla ponechána jen jména rakousko – uherských vojáků. Památník tvoří opěrná zeď ze žulových kvádrů na půdorysu písmene U. Kolem obou nároží jsou symetricky umístěna kamenná schodiště. Uprostřed zdi je v její horní části vsazen sokl s městským znakem, zde původně stávala socha T. G. Masaryka. V roce 1949 měla být na pomník socha znovu umístěna. Návrh byl ale zamítnut. V roce 1952 byla snaha umístit na pomník sochu vojáka, ale k tomu také nedošlo. Současnou podobu dostal pomník až v roce 2003. Po obou jeho stranách jsou figurální reliéfy symbolizující 1. a 2. světovou válku. Na kamenných deskách jsou jména padlých obyvatel města v obou světových válkách. Původní reliéf zachycující trojici legionářů, zleva francouzského s typickou helmou Adrian, ruského v šubě, zahaleného před sibiřskou zimou a italského, byl doplněn protějškovým, zobrazujícím československé bojovníky v britské armádě s charakteristickou helmou MKII a v 1. československém polním sboru, tzv. Svobodově armádě, mezi nimiž se nachází osvobozený politický vězeň. Deska uprostřed připomíná oběti komunismu. Před pomníkem je dlažba a květinový záhon. Nemohou chybět ani žerdě pro vlajky. Po stranách pomníku je schodiště, po kterém se vchází do parku nad pomníkem.

Park v Sušici
Park v Sušici Autor: © Dana Kaiserová 7/2023

Park a socha T. G. Masaryka

Jak bylo zmíněno, socha byla z památníku odstraněna v roce 1940. Když se ji po válce nepodařilo objevit, bylo v roce 1947 rozhodnuto o zhotovení nové. Osloven byl Otakar Švec. V dubnu 1949 byla objednána za cenu 250 000 korun. V říjnu téhož roku ji sochař dokončil, ale místní národní výbor rozhodl, že sochu instalovat nebude a namísto ní přijde socha bojovníka od Dukly, k tomu také nedošlo. V roce 1968 se měla u památníku odboje konat oslava vzniku samostatného státu. Pohled na prázdný podstavec přiměl Josefa Spěváčka, Kamila Švelcha a Jaroslava Hambergra k zajímavé iniciativě. Na základní škole se jim podařilo najít fotografii T. G. Masaryka, kterou umístili na podstavec. Nechyběly květiny a svíčky. V podvečer, když začala oslava, zde bylo již mnoho hořících svíček a předseda národního výboru Karel Korec začal číst připravený projev, dlouho to ale nevydržel. Nasvícený prostor dávného podstavce sochy s fotografií T. G. Masaryka na něj zapůsobil. Papír s připraveným projevem odložil nazpět do kapsy a začal hovořit naprosto spontánně a od srdce. V krátkém projevu veřejně přítomným slíbil, že se postará o vrácení sochy na místo, kde stávala před válkou. Svůj slib splnil. Sochu se podařilo nalézt v pražském lapidáriu Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a byla převezena do Sušice. K odhalení došlo 9. května 1969. Ovšem v době normalizace o soše prvního prezidenta nebylo vhodné nahlas hovořit. Někteří učitelé vysvětlovali dětem, že v parku stojí socha Karla Klostermanna nebo Aloise Jiráska. Trvalo dlouhých 20 let, než u sochy opět objevily iniciály Tomáše Garrigua Masaryka. Park je porostlý trávou, nachází se zde několik laviček. Je často využíván žáky přilehlé základní školy k relaxaci či hrám.

ZŠ T. G. Masaryka
ZŠ T. G. Masaryka Autor: © Dana Kaiserová 7/2023

Základní škola T. G. Masaryka

Školní objekt byl budován v letech 1924–1926, kolaudace se uskutečnila roku 1927. Vlastní výstavbu nové školy provázelo nepochopení, ve městě bylo štváno proti stavbě. Školní rada proto v roce 1924 bez svolení města položil základní kámen pouze za přítomnosti učitelů, žáků a několika členů školní rady a okresního školního inspektora. Právě odpor k výstavbě oddálil její uvedení do provozu o celý jeden rok, což ve svém výsledku vedlo ke zdražení stavby. Příčinou byly na jedné straně rostoucí mzdy, na druhé straně pak stoupající ceny stavebních hmot.  Jedná se o mimořádně zdařilou stavbu, která stále patří k nejhezčím v celém městě. Projektantem byl architekt Ladislav Skřivánek, profesor umělecko-průmyslové školy v Praze. Stavba je vybudována ve stylu pozdní novorenesance, nachází se v parku na návrší naproti historickému jádru města Sušice. Budova školy, která tvoří hlavní dominantu osově komponovaného parku se sochou T. G. Masaryka a s památníkem obětem 1. světové války je v tomto místě dominantou. Škola, park a památník vytvářejí urbanisticky velmi zdařile komponovaný prostor, postupně se otevírající příchozím směrem od centra města. Školní budova má půdorys ve tvaru písmene T. K hlavní budově je směrem do dvorní části připojena tělocvična. Na fasádě budovy jsou sgrafitová psaníčka a jména českých umělců jako Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Josef Mánes a mnoho dalších našich velikánů. Jsou zde také různé povzbuzující citáty - Silou proti mdlobě, vzdorem proti zlobě, ale láskou k sobě. 

Použité zdroje:

  • Socharstvi.info, Mestosusice.cz, Zstgmasaryka.cz, Novinky.cz

Galerie

Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Ruprechtický Špičák
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Několik zastavení v Petřínských zahradách
Cesta na Petřín vede přes několik zahrad, ve kterých návštěvníci mohou obdivovat památné stromy a plno další zeleně. Ti, kteří mají rádi architekturu, se mohou zastavit u budovy...

Za výhledy do okolí české hranice – Velký Lopeník a Veľká Javorina
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Putování po krajních zeměpisných bodech České republiky
Vždycky tomu tak nebylo. Po zrušení nepřístupného pohraničního pásma a přistoupení do schengenského prostoru můžeme volně navštívit všechny čtyři krajní zeměpisné body naší...

Za výhledy do okolí české hranice – Borůvková hora a Jawornik Wielki
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Havran v Českém lese
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Smrk a Stóg Izerski
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Luž neboli Lausche
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází mnoho míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vrchmezí neboli Orlica
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Smraďoch. Přírodní rezervace přinášející smrt
Smraďoch je unikátní rašeliniště ležící na tektonickém zlomu ve Slavkovském lese, kde je možné pozorovat dozvuky dávné sopečné činnosti. Lidem neublíží, maximálně je počastuje...