Severní Čechy mají od roku 2024 dva venkovské orloje s apoštoly

Nápad zřídit v Kryštofově Údolí orloj podobný tomu pražskému se zrodil v hlavě místního patriota a bývalého kameramana Martina Chaloupky (1947-2015), když hledal další využití pro objekt nepotřebné trafostanice. Jeho myšlenku podpořila řada přátel a dalších nadšenců a tak orloj skutečně roku 2008 vznikl. Mechanická část orloje je z dílny Františka a Petra Budákových z nedalekého Machnína, který je již součástí Liberce. Jiří Otmar vyrobil pohybovou mechaniku, kovářské prvky na orloji umělecký kovář Jan Nikendey a řezbované figury jsou dílem libereckého výtvarníka a řezbáře Václava Plechatého (*1948). Martin Chaloupka také zřídil a vedl místní muzeum betlémů a v roce 2014 z jeho podnětu vznikla při parkovišti u potoka socha čůrajícího voříška s kašnou jako vesnický pandán k bruselskému Manneken Pis.

V roce 2015 Martin Chaloupka zemřel a jeho dědictví převzala dcera Alice Chmelíková. Orloj přitahoval do Kryštofova Údolí zájem turistů celých 15 let. Poté, co paní Chmelíkové nové vedení obce neprodloužilo nájemní smlouvu na provozování muzea betlémů, rozhodla se veškerý rodinný majetek z obce přemístit. Její rozhodnutí nezměnila ani nabídka Libereckého kraje, že orloj za dva miliony Kč odkoupí, pokud zůstane na původním místě.

Orloj a velkou rodinnou sbírku betlémů a hraček dostala darem sousední obec Křižany, která pro umístění orloje nabídla věž bývalé hasičské zbrojnice v místní části Žibřidice. Na podzim 2023 byl proto orloj demontován a dne 9. prosince 2023 slavnostně spuštěn na novém místě. Současně bylo otevřeno i muzeum betlémů a hraček v patře restaurační budovy naproti orloji.

Vzhled orloje se podstatně změnil, protože oproti šestimetrové výšce trafostanice je věž hasičské zbrojnice o 4 metry vyšší. Kromě toho nebylo možno na orloj zatím umístit osm vyřezávaných exteriérových postav, které poznamenalo 15 let pobytu v podhorském klimatu a zatím v úschově čekají, až je jejich tvůrce bude moci restaurovat. Žibřidický orloj, který je v provozu celoročně, je ještě obohacen o skleněné vitráže.

V sousedství orloje však Žibřidice mají něco, co jinde hned tak někde nemají. V bývalé hasičské zbrojnici je totiž umístěna sklářská dílna s elektrickou a plynovou pecí. Zpravidla o víkendech tu mohou návštěvníci nejen pozorovat při práci sklářského mistra, ale pod jeho dohledem si sami i vyrobit nějaký drobný skleněný předmět.

Muzeum betlémů a hraček je umístěno v budově místní restaurace s nepříliš atraktivním názvem U Báby, která poskytuje návštěvníkům občerstvení. Její exteriér se v poslední době dočkal zasloužené změny k lepšímu. V objektu navíc přibyla ještě kavárna a cukrárna. Muzeum v patře prozatím představuje téměř padesát betlémů a přes dva tisíce hraček ze soukromé sbírky Martina Chaloupky, památkám na nějž je věnována i samostatná světnička. Sbírka betlémů se pravděpodobně v brzké budoucnosti rozroste o další přislíbené dary. Muzeum je za dobrovolné vstupné přístupné od dubna do června o víkendech, o letních prázdninách pak denně. V ostatní dobu je návštěvu možno dohodnout telefonicky na č. 776 240 370.

Z odkazu pana Chaloupky chybí tedy jen čůrající voříšek, který se přeškolil na hlídacího psa a střeží nyní soukromou zahradu v libereckých Ruprechticích.

Kromě orloje a muzea lze v Žibřidicích vidět i památkově chráněné objekty. Jde především o barokní kostel sv. Šimona a Judy. V místě starého dřevěného kostela ho nechal roku 1672 postavit hrabě Christoph Rudolf von Breda, majitel panství Lemberk, k němuž tehdy Žibřidice nebo spíš německy Seifersdorf náležely. Autorem stavby byl zřejmě hraběcí stavitel Caesar Biot. Současně byla postavena i barokní fara v sousedství. Po vysídlení původního německého obyvatelstva a zejména po roce 1948 začaly stavby chátrat. V důsledku poškození střechy a zatékání došlo ke zničení veškerého vnitřního zařízení kostela. Zachránit se podařilo jen hodnotné varhany převezené do Prahy. Kostel bez zařízení je nyní v majetku obce a slouží k pořádání kulturních a společenských akcí. Chráněná je i kaplička při silnici do Křižan, která byla zbudována jako ochrana barokního lidového sousoší Piety z 18. století.

V blízkém okolí Žibřidic se nacházejí také přírodně zajímavá místa. Za  východním okrajem vsi jsou to Krkavčí skály (472 m n. m.), známé také jako Vajoletky. Je to pískovcový hřeben s vrcholovými skalními věžemi. Skály jsou známým výletním místem a slouží také jako horolezecké terény. Přístupné jsou po zelené značce, která vede k nádraží Křižany. Jižně od Žibřidic se nachází vyvřelý čedičový vrch Stříbrník (507 m n. m.), na jehož vrchol vede odbočka ze zeleně značené stezky ze Žibřidic do známého letoviska Hamr na Jezeře. Stříbrník poskytuje krásný rozhled na Ralsko, Lužické hory a především na Ještěd.

 

Město Česká Kamenice svůj orloj v minulosti mělo. Vznikl kolem roku 1920 a byl dílem místního hodináře a zlatníka Adolfa Eiselta, který jím ozdobil štít svého domu v Nerudově ulici. Od konce druhé světové války však chátral a nakonec byl odstraněn. Iniciátorem obnovy bylo samotné město, které vyjednalo souhlas soukromého vlastníka zmíněného domu i památkářů.

Dominantou orloje je dvanáct světců, které doplňují smrťák a rytíř Roland. O něm se traduje, že již více než sto let dohlíží v České Kamenici na městská práva. Postavy jsou vysoké zhruba 45 cm a vynikají jedinečným zpracováním. Oproti původním dřevěným sochám jsou totiž vyrobené z kombinace kovu a skla. Figury pro orloj vznikly na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v sousedním Kamenickém Šenově. Barevnost a atributy z leštěné mosazi, které sochy zdobí, odpovídají ikonografii světců a vycházejí z pražského orloje. Detaily na skleněných dílech jsou malované sklářskými transparentními barvami a jsou vypalované podobně jako vitrážové výplně chrámových oken.

Sochy jsou lehce smontovatelné a v případě potřeby opět rozebratelné, což usnadňuje údržbu. Připevněný skleněný díl je možné snadno obnovit a nahradit, pokud by došlo k jeho poškození. Efekt skleněných prvků zvýrazňuje osvětlení, kterým je orloj vybaven. O zvukový doprovod se starají smrťák s Rolandem, kteří zastávají roli zvoníků. Štít domu zdobí podobně jako v minulosti výrazné smaltované hodiny.

Rotační mechanismus historického orloje autor v minulosti postupně vylepšoval a k jednomu kolu, po kterém se pohybují figury, přidal druhé. Nákresy se bohužel nedochovaly, a tak při návrhu repliky vycházel městský architekt Jan Mach z historických fotografií, které zachycují právě finální podobu původního mechanismu. Instalaci orloje na dům měla na starost firma Prokop a syn z nedalekých Ludvíkovic, která opravila fasádu a zámečníci jí dodali pohonný mechanismus včetně osvětlení a spínání.

Orloj byl slavnostně spuštěn 31. března 2024. Kompletní osazenstvo orloje si veřejnost může prohlédnout každou celou hodinu, a to denně od 8 do 18 hodin, během letních prázdnin pak až do 20 hodin.

Orloj se nachází na oblíbené trase od náměstí Míru kolem poutní kaple Narození Panny Marie k obnovenému parku Franze Preidla. Z náměstí Míru sem vedou severním směrem přes most přes Kamenici Nerudovou ulicí modrá, žlutá a zelená značka. Dům s obnoveným orlojem se nachází v Nerudově ulici čp. 241.

Také Česká Kamenice má turisticky zajímavé okolí. Ze známých výletních cílů vyniká především jihovýchodně od města zřícenina hradu Kamenice na Zámeckém vrchu (540 m n. m.) s vestavěnou rozhlednou, dále řada skalních vyhlídek severně od města nebo pozůstatky hradu Fredevald nad silnicí do Kytlice. Nejznámější však je asi Panská skála, zvaná též Varhany, se sloupcovitou odlučností čediče u blízkého Kamenického Šenova. To je místo, které již před 70 lety vytvořilo kulisu v proslulé filmové pohádce Pyšná princezna.

Putování po stopách venkovských orlojů tedy může být pro turisty velmi zajímavé.

 

 

Použité zdroje:

Galerie