Podzimní procházka půvabnými pražskými parky

Letošní podzim nezačal zrovna šťastně a aktuální situace nepřeje výletům do míst s vysokou koncentrací lidí. Kam ale v Praze jít a zároveň se vyhnout všudypřítomným turistům? Co říkáte na virtuální procházku pražskými parky, sady a zahradami? Pokud vás mé povídání zaujme a rozhodnete se do těch míst vypravit, máte naději se davům lidí vyhnout.

Výhled na Petřín a Pražský hrad
Výhled na Petřín a Pražský hrad
© ŠJů 9/2015

Praha patří k nejzelenějším městům světa. Ač se to zdá k nevíře, více než polovina jejího území je pokryta zelení. Kdybychom přepočítali poměr zelené plochy na jednoho obyvatele naší metropole, „vlastnil“ by každý Pražan celých 220 m2. A to už vydá na hezkou malou zahrádku.

Výhled z Petřína
Výhled z Petřína
© Txllxt TxllxT 3/2006

Letenské sady

Naše putování začneme v největším parku, v Letenských sadech. Letenské sady pokrývají plochu Letenské pláně a rozkládají se od Holešovic až ke slavným Hradčanům. Najdete zde spoustu malebných výhledů na Prahu a natrefíte i na velmi pozoruhodné stavby. Jednou z nich je charakteristicky zaoblená budova Expo58, jež byla postavena v roce 1958 pro první Světovou výstavu po II. světové válce, která se konala toho roku v Bruselu, a z níž si naše republika odvezla celkem 14 ocenění, včetně mety nejvyšší – Zlaté hvězdy právě za tento pavilon a Restauraci Praha. Výstavou tehdy prošlo 42 milionů návštěvníků. V Restauraci Praha tam podávala naše národní jídla – dršťkovou polévku, knedlíky, svíčkovou a kachnu. Česká kuchyně sklidila fenomenální úspěch. Během doby trvání výstavy chodil na naše jídla doslova celý svět.  Po jejím skončení byl pavilon rozmontován a převezen z Bruselu do Prahy, kde byl znovu zkonstruován v Letenských sadech. V prvních letech v něm fungovala luxusní restaurace s překrásným výhledem na Vltavu a Starou Prahu, ale v 90. letech byl její provoz ukončen. Dnes je budova nově zrekonstruována, avšak pro veřejnost přístupná není. Nádherný výhled je zde k dispozici pořád.

Výhled z Letenských sadů
Výhled z Letenských sadů
© palickap 9/2016

Letenský zámeček

Pokud vám z uvedeného textu vyhládlo, nemusíte si zoufat. Naše cesta pokračuje k restauraci Letenský zámeček, která rovněž nabízí stálice české kuchyně. Zámeček byl navržen českým architektem Ignácem Ullmannem a postaven byl roku 1863.

Pražský Letenský zámeček
Pražský Letenský zámeček
© Renardo la vulpo 6/2016

Metronom

Nedaleko odtud je další pozoruhodné dílo, které stojí v místě, kde kdysi stával pomník Stalina. Jde o obrovské funkční kyvadlo, tzv. Stroj času. Bylo vytvořeno roku 1991 sochařem Vratislavem Novákem a dosahuje úctyhodné výšky 25 metrů. Tento 7 tun vážící kolos na Letnou dopravil a pomohl usadit obří vrtulník. U Pražanů se pak pro něj vžil název metronom.

Pražský stroj času - 25 metrů dlouhé kyvadlo
Pražský stroj času - 25 metrů dlouhé kyvadlo
© Miae 8/2008

Chotkovy sady, Královská zahrada

Budeme-li v procházce pokračovat dál, směrem k Pražskému hradu, ocitneme se v Chotkových sadech.  Jižní část těchto sadů skýtá asi ten nejkrásnější výhled na Prahu, jaký se vám v celé metropoli může naskytnout. Jen kousek odtud se v Královské zahradě Pražského hradu nachází nádherná renesanční stavba, kterou dal v 16. století pro svou manželku Annu Jagellonskou, postavit král Ferdinand I. Habsburský. Tato stavba nese název Letohrádek královny Anny a konávají se zde různé výtvarné a řemeslné výstavy.

Zeleň Chotkových sadů
Zeleň Chotkových sadů
© ŠJů 10/2016

Jelení příkop

Strmou pěšinkou bychom se dostali do královské obory, v níž byla za vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Jde o přírodní rokli s protékající říčkou Brusnice, jejíž název je Jelení příkop. Jste-li milovníky klidu v přírodě, tak tady byste si opravdu přišli na své. Z důvodu právě probíhajících stavebních prací, je však Jelení příkop v letošním roce nepřístupný.

Pohled na Jelení příkop a Hradčany
Pohled na Jelení příkop a Hradčany
© Qaalvin 4/2011

Masarykova vyhlídka

V horní části Jeleního příkopu, nedaleko prezidentské vily, se nachází Masarykova vyhlídka. Jde o upravené vyvýšené místo, bývalou venkovní pracovnu prvního československého prezidenta, T. G. Masaryka. Tady se kromě práce kochal nádherným pohledem na panorama Pražského hradu.

Petřínské sady

Přes půvabné uličky Nového světa, jejichž historii si necháme na samostatný článek, se dostaneme do Petřínských sadů. Kdo by neznal Petřín, místo všech zamilovaných a největší zelenou plochu v centru Prahy? Samotný název „Petřín“ se začal používat až v 17. století a byl zřejmě odvozen od latinského slova „peterus“, čili skála.

Petřínské sady
Petřínské sady
© VitVit 7/2012

Hladová zeď

Kdysi dávno byl Petřín porostlý hustým lesem, který v dobách středověku vystřídaly rozsáhlé vinice. Král Karel IV. zde nechal v roce 1360 vystavět opukovou hradbu, vysokou 4 metry a širokou 1,8 metrů. Důvodů této stavby bylo několik. Tím nejdůležitějším bylo posílení opevnění malého města pražského, dnešní Malé Strany. Délka zdi byla 1178 metrů a v horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a osmi předsunutými věžemi, tzv. bastiony, jež sloužily jako pozorovatelny. Stavba zdi, již se původně říkalo Zubatá, trvala pouhé dva roky. V roce 1361, kdy v Praze vypukl hladomor, se stavba zdi stala zdrojem obživy pražské chudiny, a začalo jí říkat Hladová.

Část Hladové zdi na Petříně
Část Hladové zdi na Petříně
© Che 11/2006

Dřevěný kostel sv. Michala

Petřín je rozdělen do několika zahrad. Na jeho jihovýchodní straně se nachází největší z nich, zahrada Kinských, v níž naše dnešní virtuální putování, skončí. Opouštíme vás na místě, které je přímo určené k procházkám i příjemnému odpočinku. Zde najdete jezírka, vodopády, vodní kaskády, další vyhlídková místa a taky dřevěný pravoslavný kostelík sv. Michala. Ten byl původně postaven v polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Roku 1929 byla stavba věnována Praze. Kostel byl rozřezán na díly a speciálně upraveným vlakem převezen do Prahy. Právě zde, v zahradě Kinských, byl smontován do původní polohy právě zde, v zahradě Kinských.

Kostelík sv. Michala v Kinského zahradách na Smíchově
Kostelík sv. Michala v Kinského zahradách na Smíchově
© Prasopestilence 11/2009

Zahrada Kinských

Zahrada Kinských je plná tuzemské vegetace. Najdete tu především javory, ale také buky, duby a lípy. U hlavního vchodu do zahrady, z ulice Kinských, objevíte opravdu nádherné dílo přírody. Je jím 180 let starý platan javorolistý, který dosahuje výška 28 metrů a obvod jeho kmene měří 5,5 metru.  Strom je vzpomínkou na slavného Rudolfa Kinského, zakladatele této zahrady, který zemřel v roce 1836 na následky pádu z koně. Platan byl vysazen krátce po jeho smrti. Od roku 1998 je o něj pečováno jako o strom památný. Vybrané památné stromy, mezi něž tento platan patří, jsou jednak biologické objekty, ale zároveň i němí svědci minulosti, jejichž odkaz se přenáší do naší současnosti a snad se ponese i dál pro generace budoucí.

Památný platan javorolistý v Kinského zahradě v Praze
Památný platan javorolistý v Kinského zahradě v Praze
© Matěj Baťha 7/2011

Centrální vstup do Zahrady Kinských
Centrální vstup do Zahrady Kinských
© ŠJů 11/2011

Galerie

Sdílet

Mohlo by vás zajímat

Schöenbornský letohrádek v Praze zdobí obrázky rozpustilé Venuše

Nezapomenutelné hrady Čech a Slovenska