Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Čertovy hlavy u obce Želízy
Čertovy hlavy u obce Želízy
Jirka.h23, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Čertovy hlavy jsou vysoké přes 9 metrů a v letech 1841 až 1846 jej do pískovcového masivu vytesal talentovaný kuchař z nedalekého libochovického zámku, Václav Levý. V sochařství byl samoukem. Často, když mu skončila směna v kuchyni, mizel do zdejších lesů, kde tesal do skal své budoucí umělecké výtvory. Nadání k tomu měl veliké. Časem se stal zakladatelem „moderního“ českého sochařství a v dalších letech i učitelem našeho snad nejvýznamnějšího sochaře, Josefa Václava Myslbeka.

Sochař Václav Holý
Sochař Václav Holý
Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons

Dvě tváře velké jako třípatrový dům

Dvě hlavy, vysoké jako dům se třemi patry, od prvopočátku svým výrazem a rozměrem děsily kolemjdoucí. Začalo se jim říkat Čertovy hlavy. Koho však původně zobrazovaly, to se už s určitostí asi nikdy nedozvíme, a vlastně to ani není podstatné. Ať už to byly tváře někoho konkrétního nebo jen umělcova fantazie, nezbývá než před tímto unikátním dílem smeknout pomyslný klobouk. Jedna z legend dokonce tvrdí, že se nechal inspirovat tvářemi některých lidí z Liběchova.

Vyobrazení Čertových hlav v porovnání s člověkem
Vyobrazení Čertových hlav v porovnání s člověkem
Velikostí je překoná pouze národní památník Mount Rushmore v Jižní Dakotě
Liebscher, Karel

Dříve ukrytí v hloubi lesa, dnes se vyhřívají na sluníčku

Jak čas plynul, přerostl borovicový les oba giganty, a oni zdánlivě „zmizeli“ z očí. Ukrytí mezi stromy, čekali celá desetiletí na svůj čas. Vlhký vzduch a nedostatek sluníčka způsobili, že na hornině přebujel mech a lišejníky, což by mohlo urychlit rozpad horniny. A tak místní lesníci nelenili a před pár lety pokáceli přebujelé stromy a k oběma tvářím se zase dostalo slunce. Od té doby koukají ze srázu na vesničku i na silnici vedoucí do Želíz. A znovu přitahují pohledy kolemjdoucích lidí.

Sousoší Čertových hlav
Sousoší Čertových hlav
elPadawan, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Bývalý kuchař nám ve svých sochách zanechal doslova poklad

Čertovy hlavy u Želíz nebyly jediným sochařským počinem Václava Levého v tomto kraji. Je toho tady k vidění mnohem více. Za zmínku i za shlédnutí stojí i jeskyně Klácelka, jež je vyzdobena reliéfními motivy inspirovanými zvířecím eposem Ferina lišák od Františka Matouše Klácela. Dalšími díly jsou například Harfenice, Sfinga, kaple sv. Máří Magdalény, ale i čeští velikáni, jako Jan Žižka nebo Prokop Holý anebo nepřehlédnutelný devítimetrový přeseknutý had, k jehož zhotovení se prý Levý inspiroval velkým množstvím zmijí vyhřívajících se na zdejších mýtinách. A co by to byl za les bez trpaslíků.... Václav Levý jich tu zanechal několik.

Pískovcové útvary je nachází uprostřed borového lesa
Pískovcové útvary je nachází uprostřed borového lesa
Uvedení, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Kudy vede cesta k čertům?

Z centra obce Želízy, kde můžete pohodlně zaparkovat auto, se vydejte směrem k základní škole. Odtud už po modré turistické značce vystoupáte lesní pěšinou až k Čertovým hlavám. Čekají vás asi 3 kilometry poměrně dost fyzicky náročné cesty, pro malé děti nebo kočárky nevhodné. Její konec ale stojí za to.  Od skalisek můžete sejít druhou stranou kopce a modrá značka vás dovede až k jeskyni Klácelka. A projdete-li se i k ostatním památkám, uděláte něco nejen pro svou kondičku, ale i pro potěchu oka a srdce.

Galerie