Po památkách Peloponésu antických i neantických

Korint

Jedním z nejznámějších míst je archeologické naleziště Starého Korintu, řeckého městského státu. Kontroloval obchodní cesty mezi pevninou a poloostrovem, což velmi přispívalo k jeho bohatství. Město mělo být založeno podle jedné legendy Corinthem, potomkem boha Helia. Druhá legenda vypráví o založení města bohyní Ephyrou, dcerou titána Oceana. V Korintu se pravidelně konaly i isthmické hry, což byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Poseidona. Kromě toho na tomto místě vznikl i korintský řád, třetí sloh klasické antické architektury. 
Na nalezišti se můžete pohybovat volně podle vyznačených cest a bez průvodce. Uvidíte například Apollónův chrám, jež na sobě má jednu zvláštnost. Jeho mohutné sloupy nejsou totiž složené z jednotlivých dílů (koláčků), ale jsou celistvé a vysekané z jediného mramoru. Naleziště je plné základů domů, krásně jde poznat, kde procházely ulice a s nimi i městská klimatizace. Malý odtok vody, který město chladil v horkých letních dnech a následně směřoval do kanálů. Součástí naleziště je pak i malé muzeum, které v sobě skrývá nejednu odkrytou sochu, šperky nebo další nejrůznější věci včetně přenesených mozajek.
Nad tímto archeologickým nalezištěm se pne mohutný hrad Akrokorint, ležící na monolitické skále, střežící staré město. Byl osídlen nepřetržitě od nejstarších dob až do počátku 19. století. Díky samostatnému vodnímu zdroji byla pevnost využívána jako poslední obranná linie v jižním Řecku, která bránila Korintskou šíji.

Nemea

Dalším známým archeologickým nalezištěm je město Nemea, které leží nedaleko od Korintu. Z mytologie je toto místo známo jako to, kde Héraklés zabil nemejského lva, ovšem v dějinách toto místo bylo známé i díky svým nemejským hrám, které byly pořádané na počest boha Dia Nemejského.

  
Na nalezišti se neustále pracuje, stále se odkrývá víc a víc plochy. Jednou z krásných památek tohoto místa je Diův chrám postavený v dórském slohu, který je jako jeden z mála přístupných a můžete do něj vstoupit. Stejně tak si můžete všimnout i jeho sloupů. Jak bylo zmíněno výše, většina sloupů v chrámu bývá sestavených z částí nebo tzv. koláčků a tyto sloupy nejsou výjimkou. Díky přístupnosti si ale můžete představit, jak obrovský onen chrám musel být v době své největší slávy. Krom tohoto chrámu se zachovaly i základy některých domů nebo základy křesťanské baziliky. I zde můžete najít muzeum, jež chrání nalezené vykopávky.
Nedaleko od tohoto místa se nachází i stadión, na kterém se dodnes pořádají různé soutěže a hry. Ke stadionu se dostanete díky zachovalému klenutému průchodu, kudy chodili i sportovci a který je chránil před nepřáteli. Je to jedinečná zachovaná památka, ostatní průchody už nejsou dochované v celé své kráse. 

Mykény

A určitě všichni znají Mykény. Legendární město krále Agamemnóna, které podle bájí měl založit Perseus, potomek boha Dia. Mykény byly ve 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. První archeologické výzkumy začaly v roce 1841 a s přestávkami probíhají dodnes, kdy se odkrývají další a nová místa nebo hrobky. Jako amatérský archeolog na těchto místech působil i Heinrich Schliemann.
Mykény jsou rozsáhlým nalezištěm zaujímající strategické místo na vrcholku kopce, z něhož kdysi Mykéňané mohli ovládat nížinu, horské průsmyky i moře. Opevněné byly kyklopským zdivem, mohutnými a nepravidelnými vápencovými kvádry, které měli podle legendy postavit samotní Kyklopové. Před vstupem do paláce se nalézají dva šachtové hroby, které by s největší pravděpodobností měly patřit Klytaimnéstře, manželce krále Agamemnóna, a jejímu milenci Aigistheovi. Hlavní vstupem je tzv. Lví brána, kterou střeží dvě lvice stojící naproti sobě a mezi sebou mají sloup. Od brány se stoupá, po pravé straně se nachází jeden z kruhových hrobů, kde měla být nalezen nejznámější objev Mykén – zlatá posmrtná maska krále Agamemnóna. Cesta se skládá z vylitého betonu, ale i ze zbytků původního schodiště, které vás dovede do vladařova paláce. Jsou zde zbytky sálu a také megaron – typ obdélného domu. Při sestupu dolů se u hradeb nachází východ, kterým měla být vypouštěna zvířata na pastvu a také vstup do studny, jež zásobovala cisternu pod palácem. Na archeologickém nalezišti se samozřejmě vyskytuje i muzeum, kde je vystaveno mnoho nalezených artefaktů a najdete zde i kopii posmrtné Agamemnónovy posmrtné masky.
Mykenské archeologické naleziště je od roku 1999 zařazeno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Epidauros

Město starověkého Řecka, jež v době své existence, bývalo významným kulturním i náboženským centrem. Byl zde silný kult boha Asklépia, řeckého boha léčitele, po kterém byl pojmenován i zdejší chrám. Ve středověku se zde nacházelo největší léčitelské centrum, kde se nacházely i léčivé prameny. Krom toho se v tomto centru lidé měli léčit i kulturou – básněmi, divadlem, zpěvem. Proto je zde i velmi zachované obrovské divadlo s úžasnou akustikou. Nabízí 55 řad sedadel, kdy se mohlo usadit okolo 14 tisíc lidí.

Z jeho nejvyšších řad jde vidět celý širý areál až po jeho hranice. V Epidauru je krásné, že nevidíte ležet jen kameny a sloupy vedle sebe. Tady se snaží chrámy a domy postupně postavit zpátky, aby si člověk mohl uvědomit, jak obrovské a majestátní tehdy budovy byly nebo jak ona města a centra vypadala. Používají dochované kusy, jež prošly restaurací a jakousi péčí, aby vydržely déle. Pokud jim kus sloupu nebo stěny chybí, ve stavbě to přiznají novým čistým mramorem. A stejně jako na všech jiných archeologických nalezištích, ani zde nechybí malé muzeum, které skrývá nalezené sochy.
Toto místo je taktéž zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, a to už od roku 1988. 

Galerie