Ze Szklarské Poręby k vodopádu Szklarki a Zlatému výhledu
30. červenec 2025 | Dana Kaiserová 7.8 min | Cestování
Polské Krkonoše nabízí spoustu krásných míst, výhledů a přírodních zajímavostí. Vhodným výchozím bodem je například městečko Szklarska Poręba. Je zde plno možností ubytování. Pokud máte rádi turistiku, určitě si přijdete na své. Navštívit můžete několik vodopádů a vyhlídek. Pojďme se nyní podívat na vodopád Szklarki a na Zloty widok. (Zlatý výhled).
Chata Valonů
Stará chata se nachází na křižovatce České stezky, která vede od pramene Labe, pravěkého kultovního místa, a černé okružní turistické značky kolem Szklarské Poręby. V této horské chatě bylo sídlo Valonů, středověkých mistrů v těžbě a zpracování přírodního bohatství, železné rudy, kovů, drahokamů a křemene. Dnes je chata několik dní v týdnu přístupná turistům. Nachází se v ní jakési muzeum polodrahokamů, různých soch či skleněných broušených nádob. V prostorách chaty je aktuálně provozována sochařská dílna. V temných prostorách chaty se uskutečňují setkání, během kterých je možné seznámit se s dějinami Valonů v Sudetech a se starými pověstmi a legendami spojenými s těmito horami. Je také možné si zde zakoupit nějaký ten upomínkový předmět. Před chatou stojí malý kiosek, kde se můžete občerstvit. Nad chatou je několik laviček, z nichž je do údolí hezký výhled. Na louce jsou kameny rozprostřené do tvaru kruhu.
Valoni jsou románským národem, který po dobytí Galie Římany připutoval a usídlil se v regionu bohatém na nerosty, na území dnešní Belgie, Francie a Sárské pánve. Byli považováni za odborníky na těžbu a zpracování nerostného bohatství, stříbra, ryzího zlata a drahokamů. Díky tomu se stali velmi uznávanými na všech dvorech. Ve středověku tvořili specifickou kastu, která disponovala tajnými znalostmi. Valoni měli veliký vliv, nezahazovali se s těžkou prací. Zabývali se pouze odebíráním vzorků a hodnocením složení ložisek nerostů. Teprve později začali být nazýváni Valony všichni, kteří se účastnili těžebních prací, nezávisle na národnosti, i když s původním románským lidem neměli již nic společného. Každý, kdo hledal poklady, byl nazýván Valonem.
Valoni pracovali na území Sudet pro piastovská knížata již od 11. století. Při ústí řeky Kamienné a Szklarky a na Vysokém jizerském hřebenu našli nejen ložiska zlata a drahokamů, ale také bohaté zásoby pyritů. Navzdory zažitým představám nebyly největším bohatstvím drahokamy. Četná naleziště křemene a hustá síť vodních toků skýtala ideální podmínky pro rozvoj sklářství, díky němuž začali do regionu přibývat noví osadníci. Nejdůležitějším východiskem hledačů pokladů byla Dolní Sklářská Poruba, která se tehdy nazývala Starou Vsí. Ležela na nejstarší obchodní stezce ze Slezska do Čech - na nejstarší stezce, zmiňované ve středověkých pramenech, která vedla přes západní Krkonoše a nazývala se Českou stezkou.
Vodopád Szklarki
Podél krásné čisté říčky dojdete upravovanými turistickými trasami až k trychtýřovému vodopádu zvanému Szklarki. Možná vás překvapí to, že vstup do některých částí polského krkonošského NP je zpoplatněn. Tyto úseky jsou na začátku vždy označeny cedulí, která informuje o povinnosti platby (i v češtině). Platit můžete přes QR kód. U značek však obvykle (alespoň v létě) stojí pracovníci, kteří vstupné vybírají. Nejedná se o velkou částku, vstupné platí do celého NP na celý den. Platit ale musíte ve zlotých, doporučujeme si peníze vyměnit, případně platit elektronicky.
U vodopádu je vyhlídková plošina, na které se můžete vyfotit. Bývá tu však více lidí, tak se připravte na to, že si, zejména v letní sezoně, budete na fotku muset chvíli počkat. Pohled na vodopád stojí za to. Stéká z výšky více než 13 metrů, má několik kaskád, díky kterým je to opravdu nádherná podívaná. Vodopád připomíná svým tvarem velký trychtýř. Hluboké šumění vody, šplouchání ozářené slunečními paprsky a okolní příroda vytvářejí jedinečnou atmosféru, která působí na smysly jako balzám na duši.
Krakonošův hrob
Po cestě od vodopádu směrem ke Zlaté vyhlídce naleznete obdélníkový kámen připomínající náhrobek, který je napůl zapuštěn v zemi. Stojí na něm nápis ,,Rübezahl", tedy ,,Krakonoš". Místo je doprovozeno tabulkou s popiskem: ,,Na tomto místě Duch hor - Krakonoš, vyhnaný zlými lidmi ze svého odvěkého sídla na planině pod Sněžkou, zemřel samým žalem při pohledu na své milované hory a nalezl zde místo posledního odpočinku". Krakonošův hrob je jen pár metrů od Zlaté vyhlídky.
Zlatý výhled (Zloty widok)
Vyhlídka, která byla v roce 2019 zmodernizována a zpřístupněna, nabízí výhled na Krkonoše. Vidět můžete například Szrenici, Sněžku, údolí Kamienna nebo do Jelení Hory. Nachází se na skalním útesu vysokém přes 20 metrů a je to mimořádně malebné místo. Terasa vznikla v rámci společného programu tzv. Rozhledny, vyhlídky a turistické trasy v pohraničních horách realizované společně s českým partnerem - Albrechticemi v Jizerských horách. Vyhlídka je rozsáhlá a stupňovitá. Odpočinout si zde můžete na klasických lavičkách, případně se můžete natáhnout na některé z dřevěných lehátek. K dispozici jsou i stojany na kola.
Dinopark
Zejména děti ocení návrat do pravěku díky místnímu dinoparku. Park je umístěn v klidné části města nedaleko Zlotého widoku. Nachází se v něm několik modelů dinosaurů, speciální 3D obrazy dinosaurů, 6D kino, různé interaktivní aktivity a atrakce pro děti i lanové centrum. Otevřen je celoročně, vstupné je vyšší. Za malý poplatek si s sebou můžete vzít i svého čtyřnohého mazlíčka.
Dům Carla a Gerhardta Hauptmannových
Gerhart Hauptmann (1862-1946) byl považován za otce německého naturalismu. V roce 1912 dokonce získal Nobelovu cenu za literaturu. Ve Sklářské Porubě napsal svá největší díla - Tkalci, Bobří kožich či Hanička. Jeho starší bratr Carl Hauptmann (1858-1921) byl filozof a spisovatel, který se proslavil Knihou o Krakonošovi, což je sbírka devíti příběhů o legendárním vládci Krkonoš. S postupem času se dům bratří Hauptmannů stal výjimečným místem společenských a uměleckých setkání a vytvořil základy pro vznik umělecké vesničky ve Szklarské Porębě. Formálně vesnička vznikla až po smrti Carla Hauptmanna – v roce 1922 vzniklo „Sdružení umělců sv. Lukáše”.
Nyní Dům Carla a Gerharta Hauptmannů nadále plní úlohu centra inspirujícího umělecké hnutí. Pořádá a podílí se na řadě uměleckých aktivit uskutečňovaných animátory kultury, spolupořádá plenéry pro studenty, vedené vratislavskou Vysokou školou výtvarných umění. Muzeum Hauptmannů se snaží pokračovat v myšlenkách obyvatel tohoto skutečně výjimečného domu, kteří zde žili v minulém století. V Domě Carla a Gerharta Hauptmannů jsou stálé výstavy - V Krakonošově království, Výrobky sklárny "Józefina" ve Szklarské Porębě, Gerhart Hauptmann a kruh jeho přátel, Carl Hauptmann a jeho přátelé, Wlastimil Hofman a rané období poválečné kolonie, Umělci skla a fotografie. Muzeum nabízí mimo jiné také expozici věnovanou valonským, či též vlašským hledačům drahokamů a nerostů.
Městská zahrada Ducha hor
Hned vedle domu bratrů Hauptmannových se nachází rozlehlá zahrada, která je volně přístupná. Kvetou zde krásné rostliny, nachází se zde několik malých dřevěných staveb a dětské hřiště. Historický park byl v roce 2011 zrekonstruován. Patřil k nejzajímavějším parkům z hlediska přírody, krajiny a historie v Jeleniogórské dolině. Na ploše cca 4,5 ha bylo navrženo přes sto přírodních horských stezek, které vedou z Miedzajas k nejzajímavějším exponátům parku. Na stezkách najdete pět tematických chat, z nichž každá má svůj jedinečný charakter. Mezi ně patří: chata pozitivního vodníka, tajemná chata, chata Ducha hor, chata z mechu a kapradí či bylinkářská chata. Tyto přírodní, dřevěné prvky drobné architektury dokonale zapadají do hornatého, mírně mechového a strohého charakteru parku.
V parku se organizovaly kulturní aktivity zaměřené na dospělé i děti. V zahradě se mimo jiné konaly: venkovní lekce přírody, ekologické a umělecké dílny, umělecké akce pod širým nebem, noční výlety s lucernami a tematické koncerty. Park byl vytvořen před více než 100 lety díky dvěma velkým umělcům, bratrům Hauptmannovým, a jejich tvořivé práci, získal svůj jedinečný charakter díky rozmanitým druhům stromů a rostlin. Dospělí zde najdou klid na lavičkách umístěných ve stínu stromů a děti se zde mohou vyřádit na hřišti.
Použité zdroje:
- https://turystyczna.szklarskaporeba.pl/cs/34-szklarskaporeba-chata-valon-chata-walonska-juna
- http://arch.szklarskaporeba.pl/cz/o-sklarske-porube/historie/valoni-podivne-ale-pravdive-pribehy.html
- https://visitkarkonosze.com/cs/156-karkonosze-dm-carla-a-gerharda-hauptmann