antický Korinthos

Kr., zachovaly se dórské sloupy. Z Oktaviina chrámu také zůstaly sloupy. Římská agora má zachovalé prostory obchodnických a řemeslnických krámků. Z agory vedou schody ke starověké cestě do přístavu Lechaion. Na mramorové kašně Peirene se zachovaly římské nástěnné malby. Vedle muzea zůstala studna ve skalní puklině od zemětřesení. V archeologickém muzeu lze spatřit sochy, vázy, podlahové mozaiky a vykopávky ze zdejšího okolí..

n. l. mělo zdejší osídlení přechodně zaniknout. Trvalo dalších téměř 1000 let, než se zde na konci mykénského období usadili Dórové. Korint byl zřejmě podobně jako Mykény, Tiryns nebo Pylos jedním z palácových center v době mykénské kultury. Korint byl ve starověku bohatým a důležitým městským státem Kórinthos. Díky své poloze mohl obchodovat po celém Středomoří. Korint byl také známý jako město neřestí. Muži uctívali bohyni Afroditu tím, že využívali služeb chrámových prostitutek. V době klasické antiky soupeřil Korint s Athénami. Moc tohoto města pocházela z bohatství plynoucího z obchodu. Až do poloviny 6. stol. př. n. l. byl Korint hlavním vývozcem keramiky s černými postavami do celého starověkého řeckého světa. Korintský chrám na místě starověké akropole byl zasvěcen bohyni lásky Afrodité. Podle většiny antických pramenů v tomto chrámu působilo více než tisíc chrámových kněžek, prostitutek. V Korintu se pravidelně konaly rovněž isthmické hry, vedle olympijských her jedny z nejvýznamnějších panhelénských kulturních a sportovních slavností. V 7. stol. př. n. l. vládli v Korintu Kypsela a jeho syn Periandros. Během jeho vlády byly v Korintu raženy první mince. Korint zažíval v této době své vrcholné období. Tehdy byl vyvinut korintský řád, po iónském a dórském řádu třetí sloh klasické antické architektury. Hlavice korintského sloupu byla nejsložitější a nejpropracovanější z oněch tří, přičemž symbolizovala bohatý a luxusní životní styl tohoto antického městského státu..