Zajímavá a zapomenutá místa v Bystřanech

Evangelický kostel

Bystřanský kostel církve českobratrské evangelické je jeden z mnoha severočeských evangelických kostelů stavěných na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s hnutím Los-von-Rom (Pryč od Říma), v jehož rámci řada Němců včetně těch českých konvertovala k evangelickému vyznání. Zachovaly se plány na výstavbu z let 1902-1903, v následné době, zřejmě kolem roku 1910, byl kostel dohotoven. Architektem byl W. Kandler, ten patřil mezi nejoblíbenější architekty evangelíků, podobně jako o něco věhlasnější ateliér Schilling & Gräbner. Oproti nim je styl Woldemara Kandlera o mnoho prostší, také jeho klientelu tvořily spíše menší náboženské obce. Kostel stojí v horní části obce nad průjezdní silnicí. V poslední době v něm byl sklad sena mysliveckého sdružení. Dnes je volně přístupný a značně zchátralý. Litinový zvon, který se zde původně nacházel, byl před několika lety snesen z věže a je uložen ve skladu na obecním úřadě v Bystřanech, aby se tak zabránilo jeho odcizení. Zde se tento litinový zvon nachází dosud, a je v dobrém stavu. Kostel dlouhodobě chátral, nyní má opravenou fasádu a střechu, jeho stav se zdá být stabilizovaný. Kostel dnes patří spíše k zapomenutým památkám. Má novou střechu, v té jsou místy malé díry. Fasáda je opravená. Okna jsou převážně rozbitá, některá chybějí, další jsou zabedněná. Zezadu jsou do presbytáře vsazena vrata. V interiéru je zpustošený. V roce 1968 se v kostele naposledy zvonilo, poté sloužil jako sklad nábytku, garáž a sklad sena místního mysliveckého sdružení. Pozemek s kostelem je v soukromém vlastnictví pana Josefa Antoše z Prahy.

Kaple Bystřany Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie

Jedná se o drobnou sakrální stavbu, která pochází z roku 1811. Upravovaná byla v roce 1844 a znovu v roce 1924.  V průběhu 2. poloviny 20. století objekt postupně chátral, roku 1992 byla opravena střecha, k celkové rekonstrukcí došlo až v roce 2003. Kaple je postavená na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, nároží jsou okosená a hlavní průčelí se vstupní osou je orientované k jihozápadu. Vstup do kaple je zaklenutý půlkruhovým obloukem a osazený dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce. Dveře, chráněné novodobou kovanou mříží, jsou v dolní části plné, v horní prosklené, stejně jako půlkruhový nadsvětlík. Vstupní osa je akcentována štukovým hlavním klenákem nad dveřmi a dvěma kanelovanými pilastry po stranách vchodu. Hlavní průčelí je ukončené trojúhelníkovým štítem, nad kterým se zvedá nízká atika. Štít je po obvodu profilovaný odstupňovanou římsou a zdobený vpadlým polem se štukovým symbolem slunce či svatozáře. Jihovýchodní a severozápadní boční fasáda je prolomená dvěma půlkruhovými okénky, dosedajícími na průběžnou římsu, profilovanou simou. Valbová střecha je krytá bobrovkami, které jsou položené i na okrajích štítu. Ve vrcholu střechy je u závěru vztyčená šestiboká dřevěná lucerna se zvonem, která je ukončená oplechovanou cibulí, završenou makovicí s plechovým křížem. Lucerna je otevřená šesti půlkruhovými oblouky a má bohatě profilovanou korunní římsu. Kaple je hodnotnou ukázkou drobné sakrální architektury a dokladem vývoje regionálního stavitelství na počátku 19. století.

Pomník T.G. Masaryka Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Pomník T. G. Masaryka

Autorem bystřanské busty T. G. Masaryka je přední český sochař Břetislav Benda a nebýt toho, že její originál byl již v minulých letech nahrazen kopií, stala by se dávno objektem zájmu sběračů kovů, kteří se o odcizení busty již několikrát pokoušeli. Busta prvního československého prezidenta stojí v Máchových sadech. V roce 2011 byl pomník poškozen vandaly. Pachatel přestříkal celý obličej busty rudou barvou a aby zdůraznil politickou motivaci svého činu, pod slovem PRAVDA z všeobecně platného hesla „Pravda vítězí“ připsal slovíčko LEŠ. Jelikož se zjevně pokoušel napsat slovo LEŽ, vypověděl o sobě, že není pouze politickým diletantem, ale i hlupákem, který si neosvojil ani základní pravidla českého pravopisu. Busta byla za nedlouho vyčištěna a navrácena do původního stavu.

Použité zdroje:

Galerie