Město se stříbrnou historií, to je Kutná Hora

Říká se, že když jednoho dne meditoval mnich Antoň ze Sedleckého kláštera v blízkém lese, spatřil po procitnutí tři stříbrné pruty rašící ze země. Na místě neobyčejného nálezu pak prý byla otevřena první šachta, která se stala základem dnešního města Kutná Hora.

Autor:NPU

Tato pověst může mít reálný základ, neboť zdejší stříbrná ložiska tehdy zřejmě dosahovala až k povrchu země, a zřejmě i díky tomu se také na blízkém slavníkovském hradišti Malíně mohly již v 10. století razit stříbrné denáry.

O vzniku samotného města se nedochovaly přesnější informace a nejstarší připomínkou jeho existence je záznam o osadě Antiqua Cuthna, česky Stará Kutna, kterou zhruba v polovině 13. století obývali horníci dobývající cenný kov. Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, moderní právní kodex shrnující všechny tehdy platné principy, předpisy, normy a technické návody a zároveň zavedl v celém království používání pražských grošů a sjednotil sedmnáct mincoven roztroušených po celé zemi do jedné královské mincovny právě v Kutné Hoře. Tuny vytěženého stříbra rychle měnily tvář města. Měšťané si stavěli honosné kamenné domy a jejich bohatství měly ochránit mohutné hradby, které posléze musely být kvůli rychlému růstu města rozšířeny o další pásmo.

 

Autor: NPU

Povrchová ložiska nicméně nebyla nekonečná a již koncem 14. století se horníci začali pouštět hlouběji pod zem, což ovšem vyžadovalo využívání nových metod těžby a konstruování nových technických zařízení. Zprávy o pohádkově bohatých ložiscích se tehdy rozlétly do celé Evropy a v oblasti vypukla stříbrná horečka. Z okolních zemí sem přicházeli zkušení horníci, prospektoři a obchodníci, ale také různí dobrodruzi a podvodníci, z nichž každý chtěl získat svůj podíl. Během husitských válek muselo být dolování i ražba mincí zastaveny, a k jejich oživení došlo za velkých nákladů až roku 1469. Ložiska se postupně vyčerpávala a stříbro se muselo dobývat stále hlouběji, často i více než 500 metrů pod povrchem, což bylo nákladné a nebezpečné. Po válce byla Kutná Hora vylidněna a svého původního bohatství již nedosáhla. V roce 1727 došlo dokonce i k uzavření zdejší mincovny.

 

Připravujeme diskuse...

Mohlo by vás zajímat