Město se stříbrnou historií, to je Kutná Hora
9. březen 2019 | Lubos Kloucek 2.6 min
Říká se, že když jednoho dne meditoval mnich Antoň ze Sedleckého kláštera v blízkém lese, spatřil po procitnutí tři stříbrné pruty rašící ze země. Na místě neobyčejného nálezu pak prý byla otevřena první šachta, která se stala základem dnešního města Kutná Hora.
Tato pověst může mít reálný základ, neboť zdejší stříbrná ložiska tehdy zřejmě dosahovala až k povrchu země, a zřejmě i díky tomu se také na blízkém slavníkovském hradišti Malíně mohly již v 10. století razit stříbrné denáry.
O vzniku samotného města se nedochovaly přesnější informace a nejstarší připomínkou jeho existence je záznam o osadě Antiqua Cuthna, česky Stará Kutna, kterou zhruba v polovině 13. století obývali horníci dobývající cenný kov. Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, moderní právní kodex shrnující všechny tehdy platné principy, předpisy, normy a technické návody a zároveň zavedl v celém království používání pražských grošů a sjednotil sedmnáct mincoven roztroušených po celé zemi do jedné královské mincovny právě v Kutné Hoře. Tuny vytěženého stříbra rychle měnily tvář města. Měšťané si stavěli honosné kamenné domy a jejich bohatství měly ochránit mohutné hradby, které posléze musely být kvůli rychlému růstu města rozšířeny o další pásmo.
Povrchová ložiska nicméně nebyla nekonečná a již koncem 14. století se horníci začali pouštět hlouběji pod zem, což ovšem vyžadovalo využívání nových metod těžby a konstruování nových technických zařízení. Zprávy o pohádkově bohatých ložiscích se tehdy rozlétly do celé Evropy a v oblasti vypukla stříbrná horečka. Z okolních zemí sem přicházeli zkušení horníci, prospektoři a obchodníci, ale také různí dobrodruzi a podvodníci, z nichž každý chtěl získat svůj podíl. Během husitských válek muselo být dolování i ražba mincí zastaveny, a k jejich oživení došlo za velkých nákladů až roku 1469. Ložiska se postupně vyčerpávala a stříbro se muselo dobývat stále hlouběji, často i více než 500 metrů pod povrchem, což bylo nákladné a nebezpečné. Po válce byla Kutná Hora vylidněna a svého původního bohatství již nedosáhla. V roce 1727 došlo dokonce i k uzavření zdejší mincovny.
