Mariánský sloup na Valdštejnově náměstí v Jičíně

Socha Panny Marie - Immaculaty

Spojení s označením Immaculata v doslovném překladu znamená neposkvrněná, což označuje určité ustálené barokní zobrazení Panny Marie se sepjatýma rukama, která stojí na zeměkouli a nohou drtí ďábla v podobě hada s jablkem v ústech, který má zeměkouli obtočenou svým tělem. Tím je alegoricky znázorněn prvotní a dědičný hřích v podobě hada, který k němu v ráji svedl Evu jablkem utrženým ze zapovězeného stromu. Ježíš Kristus, který se má neposkvrněné Panně Marii narodit, pak skrze své utrpení a smrt z lidstva tento dědičný hřích snímá. Právě tak je vyobrazena socha na vrcholu sloupu v Jičíně.

Sochy andělů Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Mariánský sloup

Iniciátory stavby Mariánského sloupu v Jičíně byli jezuité, kteří zde nedaleko náměstí měli svou kolej. Výstavba sloupu byla zahájena v roce 1702 a z té doby existují v archivech poměrně detailní zápisy o samotné stavbě sloupu. Po nezbytných technických úpravách a úpravě podloží byl 11. května roku 1702 slavnostně postaven základní osmiboký podstavec pro sloup a sochu. Jménem rektora jičínské jezuitské koleje Maxmiliána Pecha vedli slavnostní obřad páter Šebestián Říčan a páter Pavel Pozapo. Za město Jičín promluvil k mnohým zúčastněným písař a radní František Lipský. Ten přečetl zakládací listinu, která byla spolu s relikvií a jmény významných zakládajících církevních a světských osobností uložena do olověné krabičky, a poté vložena do základu stavby. O dva dny později 13. května byl na podstavec pomocí lešení vyzdvižen korintský sloup a dne 15. května na něm byla umístěna samotná socha Panny Marie. Socha Panny Marie byla slavnostně vysvěcena po mši v kostele svatého Jakuba na konci května téhož roku. 

Autor neznámý

Přestože jsou známy podrobnosti z výstavby celého díla, není bohužel známý jeho autor. V zápise z knihy jezuitské koleje je pouze poznámka, že socha je dílem "kteréhosi pražského sochaře". Panuje i domněnka, že by autorem mohl být jičínský kameník J. Čapek. Náklady na výstavbu Mariánského sloupu nepřesáhly 400 zlatých rýnských. V té době také vznikl konflikt o tom, kde a jak bude socha postavena. Pozornému návštěvníkovi jičínského náměstí jistě neunikne, že socha nestojí uprostřed náměstí, jak bývá běžné, ale v jeho jižní části blíže k jičínskému zámku. Jelikož hlavními mecenáši a iniciátory stavby byli jezuité, stojí sloup a socha čelem do uličky k jezuitské koleji a kostelu svatého Ignáce. V době výstavby sloupu byla vrchnost uražena, že socha nestojí čelem k jejich zámku, což tehdy diplomaticky rektor koleje M. Pecha vysvětloval tím, že to je kvůli možnosti pokleknutí před sochou. Přece poutníci nebudou nuceni klekat a modlit se na zablácené cestě, která tehdy vedla přímo mezi sochou a zámkem. Někdy kolem roku 1780 přibyly na podstavci i sochy andělů, které tu předtím nestály. Po oficiálním zrušení jezuitského řádu v roce 1773, dalo město při přípravách opravy sochy v roce 1795 podnět k přesunu Mariánského sloupu do středu náměstí. Oprava sousoší byla provedena, avšak pro nedostatek financí k přesunu sochy nedošlo, z toho důvodu ji najdeme na původním místě dodnes.

Bližší pohled na sloup Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Popis sloupu

Sousoší je složeno z osmibokého základu o třech schodech a taktéž osmibokého podstavce se stranami nestejné šíře. Na každé užší a vystouplé části podstavce stojí sochy čtyř andělů, uprostřed nich je přes dva metry vysoký čtyřhranný hranol. Na něm je založen šest metrů vysoký sloup z jednoho kusu kamene zakončený korintskou hlavicí. Sloup při opravách dostal v dolní části železné obruče, aby nedošlo k jeho poničení. Na sloupu je již postavena zlacená socha Panny Marie Immaculaty v nadživotní velikosti se všemi alegorickými náležitostmi. Panna Marie má prosté rozpuštěné vlasy a hlavu jí zdobí dvanáct zlatých hvězd, ruce má sepjaté a pod nohama drtí hada, který obtáčí zeměkouli, had má v ústech větev s jablkem. Celé sousoší je ohrazeno kovaným zdobeným plotem a okolí osázeno lípami. Původní lípy však byly vysázeny blízko stavby, jejich košaté koruny sousoší zastiňovaly a jejich kořeny narušovaly základy stavby. Město se po poradě s památkáři a ekology rozhodlo v roce 2009 pro jejich vykácení a vysazení nových, které jsou posunuty asi o 1,5 metru dále.

Použité zdroje: