Dvě kaple na hřbitově v Mnichově Hradišti
18. listopad 2023 | Dana Kaiserová 5 min | Zajímavosti
V Mnichově Hradišti na hřbitově jsou k vidění hned dvě kaple. Jedna z nich je hrobka rodiny Hendrichovy a Švermovy. Ve druhé je pohřben mnichovohradišťský biskupský vikář, rada a děkan.
Hrobka rodiny Hendrichovy a Švermovy
Neogotická hřbitovní kaple z roku 1870, upravená v interiéru v letech 1951-1952 firmou Václava Pichla stojí u hřbitovní zdi kousek od vstupní brány ze Hřbitovní ulice. Jedná se o drobnou stavbu na půdorysu kříže, skládající se ze střední obdélné části, k níž jsou po stranách přisazeny symetrické nižší přístavky. Fasády jsou z režných pískovcových kvádrů. Objekt má sedlové střechy, kryté pískovcovými deskami. Hlavní jihovýchodní průčelí je prolomeno sedlovým portálem, nad nímž je velké okno s kružbou. Štít je stupňovitý s křížem na vrcholu. Zadní štít je trojúhelníkový s pískovcovou kytkou ve vrcholu. Po stranách zadní stěny hrobky jsou úseky kovaného plotu. Boční stěny přístavků jsou otevřené drobnými okénky s kružbou ve tvaru čtyřlistu.
Historie hrobky
Rodinnou hrobku nechal postavit Ing. Jan Hendrich po smrti své manželky Ludvíky, rozené Blumové, která zemřela v roce 1870 ve věku pouhých 25 let. Architekta či projektanta stavby se dosud nepodařilo zjistit. Jan Hendrich pocházel ze Semil. Do Mnichova Hradiště se přestěhoval po sňatku s Ludvíkou Blumovou. Ludvíka a Jan měli dceru Marii, té byly pouhé dva roky, když jí zemřela maminka. V roce 1893 se Marie Hendrichová provdala za JUDr. Antonína Švermu z Horní Bukoviny, v té době advokáta v Praze. Posléze přenesl A. Šverma svou advokátní praxi do Mnichova Hradiště a zapojil se do společenského i kulturního života ve městě. V letech 1909-1910 byl jeho starostou, dlouhodobě vykonával funkci zástupce okresního starosty, byl členem okresního výboru, předsedou výboru městské spořitelny, ředitelem ochotnického souboru Tyl a členem Sokola. V dobových dokumentech je označován za advokáta lidumila. Zemřel v roce 1910 ve věku 43 let. Po manželově smrti se Marie Švermová odstěhovala se svými dětmi do Prahy, do Mnichova Hradiště se ale často vraceli. Rodina Hendrichova a Švermova patřila k váženým rodinám ve městě, především pro svou dobročinnost, sociální cítění a nezištnou práci pro město i obyvatele. V roce 2012 věnovala JUDr. Bedřiška Kopoldová, poslední žijící přímý potomek Hendrichových a Švermových, rodinnou hrobku městu Mnichovo Hradiště. Ve stejném roce byla stavba prohlášena za kulturní památku. Město v roce 2022 dokončilo několikaletý proces jejího postupného restaurování.
Jan Šverma
Jan Šverma byl synem Antonína Švermy a Marie, rozené Hendrichové. Narodil se v roce 1901 v dnešní Palackého ulici. Vyrůstal zde spolu se sestrou ve vlastenecké, humanisticky zaměřené a poměrně zámožné rodině. Po předčasné smrti otce se s matkou přesídlil do Prahy, kde absolvoval gymnázium a studoval právnickou fakultu. Na počátku 20. let se zapojil do komunistického hnutí, ve 30. letech se stal členem vedení komunistické strany, šéfredaktorem Rudého práva a poslancem parlamentu. Angažoval se v protifašistickém hnutí, zasloužil se o to, že komunisté podpořili kandidaturu Edvarda Beneše na prezidenta ČSR. Po okupaci Československa odešel do emigrace, působil ve Francii, poté v Moskvě, kde se významně podílel na rozhlasovém vysílání do okupované vlasti. Po vypuknutí slovenského národního povstání byl vyslán na povstalecké území. Při ústupu povstalců zemřel dne 10. listopadu 1944 při přechodu hory Chabenec. V roce 1945 se v Mnichově Hradišti konal jeho státní pohřeb, při němž byly Švermovy ostatky uloženy do rodinné hrobky na místním hřbitově. Jan Šverma se stal osobností, kterou komunistický režim využil ke svým účelům. Jeho jméno nesly doly, ocelárny a další podniky. V Mnichově Hradišti byla v roce 1974 odhalena Švermova busta, o dva roky déle také jeho socha na náměstí a v městském muzeu mu byla otevřena pamětní síň. Jeho jménem byly zaštiťovány různé akce - společenské, sportovní i kulturní. Po roce 1989 byly socha i busta odstraněny a umístěny do skladových prostor zámku, následně města. Jméno Jan Šverma však mezi obyvateli stále rezonovalo. Život Jana Švermy lze rozdělit na život první a druhý, tedy na jeho skutečný a následně na život osoby, kterou vytvořila komunistická propaganda. Zajímavý je i osud jeho manželky. Marie byla po 2. světové válce poslankyní parlamentu a členkou ÚV KSČ. V 50. letech byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena na doživotí. Ve vězení strávila 5 let. V roce 1968 se angažovala v obrodném procesu, za normalizace byla znovu pronásledována a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77. Do rodinné hrobky byly uloženy i ostatky dalších členů rodiny. Odpočívá zde, mimo jiné, i starosta města Mnichova Hradiště - lékař František Valenta (funkci vykonával v letech 1850-1861).
Hřbitovní kaple
Od vstupu ze Hřbitovní ulice je vidět kaple kruhového půdorysu. Na vrcholku měděné střechy se do výšky tyčí křížek, stejně tak nad vstupní částí. Na pravé straně od dveří je tabulka s nápisem: ,,Zde odpočívá v pánu veledůstojný pán František Nigrin, biskupský vikář, kons. rada a děkan mnichovohradišťský, zesnul v pánu dne 14. května 1843 v 61. roce svého blahodárného života. Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel, pod křížem jsem pokoj našel". Nyní má kaple okrovou barvu fasády, dříve bývala červená. Na Vánoce, Dušičky či Velikonoce se v kapli konají komorní mše.
Použité zdroje:
- Pamatkovykatalog.cz
