Letohrádek Hvězda láká k podzimní procházce

Oáza klidu v blízkosti rušné křižovatky na pražském Vypichu, tak by se dala stručně popsat obora Hvězda. Uvnitř se nachází trojice alejí směřující k hlavnímu cíli – originálnímu šesticípému letohrádku. V zimě místo upoutá svou tajemnou krásou, na jaře květinovými záhony, v létě nabídne příjemný stín, ale nejkrásnější je to tu na podzim, když zasvítí slunce na pestře zbarvené listí.

Letohrádek nechal v letech 1555 – 1556 postavit arcivévoda Ferdinand Tyrolský, tehdejší český místodržící a mladší syn krále Ferdinanda I. Traduje se, že s návrhem stavby o půdorysu hvězdy přišel on sám jakožto muž nadaný výtvarným cítěním a smyslem pro architekturu. Prý s realizací spěchal natolik, že vlastnoručně vykopal jámu pro základní kámen.

Budova je skutečným pokladem pro milovníky symetrie, symboliky a geometrických tvarů. Řadí se proto mezi takzvané filozofické stavby. Půdorys tvoří hexagram, tedy dva vzájemně propojené trojúhelníky značící dvě protikladné síly ve vzájemném souladu. Čtyři úrovně stavby – podzemí, přízemí a dvě patra odpovídají čtveřici přírodních živlů. Interiéry jsou zdobeny jemným štukem s motivy světských ctností a antické mytologie.

Měděnou střechu ukradli Švédové

Původní střecha sahala mnohem výše než dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlanu. Za švédského obléhání Prahy roku 1648 však kompletně zmizela včetně pozlacené hvězdy na věžičce. Byla totiž pokryta na tehdejší dobu velice vzácnou mědí.

Hodovní sál ve druhém patře připomíná časy, kdy letohrádek sloužil k rozptýlení a odpočinku panstva při lovech v královské oboře. Až příliš často ale trpěl pobytem cizích vojsk na našem území. Vojáci ničili nebo rozkradli vybavení interiéru, vybíjeli zvěř a dříví ze stromů používali na otop. V roce 1620 se Hvězda stala smutným svědkem bitvy na Bílé hoře. Osudový střet připomíná expozice v podzemí budovy i rekonstrukce události konající se každoročně na prostranství před oborou. Za vlády Josefa II. se pak Hvězda na bezmála sto let stala muničním skladem. Po sérii oprav během 20. století se Hvězda v dnešní podobě otevřela veřejnosti v květnu 2000. Je sídlem Památníku národního písemnictví, pořádají se zde výstavy, koncerty a další kulturní akce.

Galerie