Kolonáda u domu kultury v Teplicích - jedna z nejmodernějších
20. srpen 2024 | Dana Kaiserová 4 min | Zajímavosti
Teplická kolonáda ze skla a oceli je jednou z nejmodernějších staveb 20. století v Čechách. Je součástí kulturního domu. Tyto dvě stavby tvoří jeden celek a byly postaveny současně.
Kulturní dům
Dům kultury v Teplicích projektoval Karel Hubáček mezi lety 1977 až 1980. Stavba pak probíhala od roku 1981 do roku 1986. Budovu mohou návštěvníci města spatřit v historickém jádru města, je spojena s přilehlou kolonádou. Jedná se o volně stojící čtyřpodlažní budovu čtvercového půdorysu, která je situována do městského parku. Přiléhá k ní ze severní strany vysoká prosklená kolonáda podle návrhu architekta Otakara Binara. Ta zakrývá pohled na vstupní fasádu budovy a chrání hlavní vchod. Bílé hladké fasády jsou na jižní straně prolomeny pásovými okny. Součástí projektu bylo i užité umění v interiéru, ze kterého jsou zřejmě nejzajímavější mobilně-akustická díla Vratislava Nováka ve schodišťovém prostoru a skleněný sloup Vladimíra Procházky. Hlavním prostorem budovy je velký koncertní sál pro 585 posluchačů, kde působí Severočeská Filharmonie Teplice. Estrádní sál je využíván pro taneční aktivity a představení. Vedle nich je zde k dispozici kinosál, restaurační zařízení, kanceláře a klubovny. Pravidelně zde působí soubor Maňáskové divadélko. Dům kultury a související výstavba v okolí, zahrnující revitalizaci bloku mezi Krupskou a Mírovým náměstím a úplně nové řešení prostorů za kulturním domem až k Papírové ulici, představovala po letech nešťastných demolic návrat k promyšlenému plánování města. Tvar domu je dán především funkcí, hmoty sálů předurčují vnější tvar. Nosný systém budovy tvoří železobetonové prefabrikované sloupy a ocelové průvlaky. Autor návrhu Karel Hubáček se oficiálně nesměl na projekci podílet a tak se výstavby účastnil jen jako autorský dozor.
Kolonáda
Postmodernistická kolonáda je nadčasová. Je výjimečná tím, že slouží nejen ke korzování lázeňských hostů, ale i k aktivitám místních obyvatel. Kolonády většinou slouží k tomu, aby v nich korzovali lázeňští hosté a popíjeli léčivé prameny. V Teplicích v Čechách mají prameny určené ke koupelím, přesto tam kolonády měli vždycky. Například historickou empírovou, která byla zbořena po druhé světové válce. I když není pramen, který by se hodil k pitné kúře, je možné po kolonádě korzovat. Teplická kolonáda je moderní stavba ze skla a oceli. Byla postavena v osmdesátých letech současně s budovou kulturního domu. Teplické centrum dlouho hledalo svoji podobu. Po druhé světové válce probíhala ve městě rozsáhlá asanace a velké bourání. Na místě nynější kolonády bývala židovská čtvrť, která podlehla demolicím. S centrem města pak architekti trochu nevěděli, co si počít. Dělali se různé soutěže. Nakonec vznikl v sedmdesátých letech definitivní návrh. Jeho součástí byla výstavba nového kulturního domu s kolonádou. Protože kolonáda je stavba spíše parková, počítalo se s tím, že bude umístěna v parku. Nakonec ale přišli liberečtí architekti z věhlasného ateliéru SIAL pod vedením Karla Hubáčka, mimo jiné autora vysílače na Ještědu, ale i dalších architektů známých jmen, Michal Brix, Otakar Binar, Ludmila Švarcová, Martin Rajniš s jinou koncepcí domu kultury, který nebude orientovaný svým vchodem do parku, ale naopak bude do nové ulice, která vznikla souběžně s kolonádou. Teplická kolonáda je kolonádou lázeňskou, ale zároveň i městskou. Konají se v ní jarmarky, porcelánové trhy, módní přehlídky či přednášky. Slouží ale i jako úkryt při nepřízni počasí. Myšlenka vychází z prastarého principu stavby, které staří Řekové říkali stoa. Stoa v Athénách byla určena k ochraně před sluncem i před deštěm, odehrávaly se v ní obchody, filozofické přednášky a bylo to jedno z nejživějších míst ve starých Athénách. Teplická kolonáda byla postavena ve stylu brutalismu, postmoderny, mašinismu, high techu. Celková délka je kolem sto sedmdesáti metrů, vysoká je k patnácti metrům. Je zhotovena pouze ze skla a oceli. Skleněné tabulky byly vyrobeny na míru teplickými skláři. Bylo velmi žádoucí, aby došlo k propojení místního průmyslu, architektů a výstavby. Proces provázely jisté potíže, protože v plánovaném hospodářství byl problém vyrábět věci atypicky. V Teplicích se to povedlo díky velkému nasazení všech, od architekta až po výrobce skel. Kolonáda je považována za technicky velmi zdařilou stavbu, která poeticky odlehčuje prostředí domu kultury.
Použité zdroje:
- Region.rozhlas.cz
- Kudyznudy.cz
- Teplice-teplitz.net