Kolonáda u domu kultury v Teplicích - jedna z nejmodernějších

Teplická kolonáda ze skla a oceli je jednou z nejmodernějších staveb 20. století v Čechách. Je součástí kulturního domu. Tyto dvě stavby tvoří jeden celek a byly postaveny současně.

Kolonáda Teplice
Kolonáda Teplice (Autor: © Dana Kaiserová 9/2023)

Kulturní dům

Dům kultury v Teplicích projektoval Karel Hubáček mezi lety 1977 až 1980. Stavba pak probíhala od roku 1981 do roku 1986. Budovu mohou návštěvníci města spatřit v historickém jádru města, je spojena s přilehlou kolonádou. Jedná se o volně stojící čtyřpodlažní budovu čtvercového půdorysu, která je situována do městského parku. Přiléhá k ní ze severní strany vysoká prosklená kolonáda podle návrhu architekta Otakara Binara. Ta zakrývá pohled na vstupní fasádu budovy a chrání hlavní vchod. Bílé hladké fasády jsou na jižní straně prolomeny pásovými okny. Součástí projektu bylo i užité umění v interiéru, ze kterého jsou zřejmě nejzajímavější mobilně-akustická díla Vratislava Nováka ve schodišťovém prostoru a skleněný sloup Vladimíra Procházky. Hlavním prostorem budovy je velký koncertní sál pro 585 posluchačů, kde působí Severočeská Filharmonie Teplice. Estrádní sál je využíván pro taneční aktivity a představení. Vedle nich je zde k dispozici kinosál, restaurační zařízení, kanceláře a klubovny. Pravidelně zde působí soubor Maňáskové divadélko. Dům kultury a související výstavba v okolí, zahrnující revitalizaci bloku mezi Krupskou a Mírovým náměstím a úplně nové řešení prostorů za kulturním domem až k Papírové ulici, představovala po letech nešťastných demolic návrat k promyšlenému plánování města. Tvar domu je dán především funkcí, hmoty sálů předurčují vnější tvar. Nosný systém budovy tvoří železobetonové prefabrikované sloupy a ocelové průvlaky. Autor návrhu Karel Hubáček se oficiálně nesměl na projekci podílet a tak se výstavby účastnil jen jako autorský dozor.

Interiér kolonády
Interiér kolonády Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Kolonáda

Postmodernistická kolonáda je nadčasová. Je výjimečná tím, že slouží nejen ke korzování lázeňských hostů, ale i k aktivitám místních obyvatel. Kolonády většinou slouží k tomu, aby v nich korzovali lázeňští hosté a popíjeli léčivé prameny. V Teplicích v Čechách mají prameny určené ke koupelím, přesto tam kolonády měli vždycky. Například historickou empírovou, která byla zbořena po druhé světové válce. I když není pramen, který by se hodil k pitné kúře, je možné po kolonádě korzovat. Teplická kolonáda je moderní stavba ze skla a oceli. Byla postavena v osmdesátých letech současně s budovou kulturního domu. Teplické centrum dlouho hledalo svoji podobu. Po druhé světové válce probíhala ve městě rozsáhlá asanace a velké bourání. Na místě nynější kolonády bývala židovská čtvrť, která podlehla demolicím. S centrem města pak architekti trochu nevěděli, co si počít. Dělali se různé soutěže. Nakonec vznikl v sedmdesátých letech definitivní návrh. Jeho součástí byla výstavba nového kulturního domu s kolonádou. Protože kolonáda je stavba spíše parková, počítalo se s tím, že bude umístěna v parku. Nakonec ale přišli liberečtí architekti z věhlasného ateliéru SIAL pod vedením Karla Hubáčka, mimo jiné autora vysílače na Ještědu, ale i dalších architektů známých jmen, Michal Brix, Otakar Binar, Ludmila Švarcová, Martin Rajniš s jinou koncepcí domu kultury, který nebude orientovaný svým vchodem do parku, ale naopak bude do nové ulice, která vznikla souběžně s kolonádou. Teplická kolonáda je kolonádou lázeňskou, ale zároveň i městskou. Konají se v ní jarmarky, porcelánové trhy, módní přehlídky či přednášky. Slouží ale i jako úkryt při nepřízni počasí. Myšlenka vychází z prastarého principu stavby, které staří Řekové říkali stoa. Stoa v Athénách byla určena k ochraně před sluncem i před deštěm, odehrávaly se v ní obchody, filozofické přednášky a bylo to jedno z nejživějších míst ve starých Athénách. Teplická kolonáda byla postavena ve stylu brutalismu, postmoderny, mašinismu, high techu. Celková délka je kolem sto sedmdesáti metrů, vysoká je k patnácti metrům. Je zhotovena pouze ze skla a oceli. Skleněné tabulky byly vyrobeny na míru teplickými skláři. Bylo velmi žádoucí, aby došlo k propojení místního průmyslu, architektů a výstavby. Proces provázely jisté potíže, protože v plánovaném hospodářství byl problém vyrábět věci atypicky. V Teplicích se to povedlo díky velkému nasazení všech, od architekta až po výrobce skel. Kolonáda je považována za technicky velmi zdařilou stavbu, která poeticky odlehčuje prostředí domu kultury.



Použité zdroje:

  • Region.rozhlas.cz
  • Kudyznudy.cz
  • Teplice-teplitz.net
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Ruprechtický Špičák
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Několik zastavení v Petřínských zahradách
Cesta na Petřín vede přes několik zahrad, ve kterých návštěvníci mohou obdivovat památné stromy a plno další zeleně. Ti, kteří mají rádi architekturu, se mohou zastavit u budovy...

Za výhledy do okolí české hranice – Velký Lopeník a Veľká Javorina
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Putování po krajních zeměpisných bodech České republiky
Vždycky tomu tak nebylo. Po zrušení nepřístupného pohraničního pásma a přistoupení do schengenského prostoru můžeme volně navštívit všechny čtyři krajní zeměpisné body naší...

Za výhledy do okolí české hranice – Borůvková hora a Jawornik Wielki
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Havran v Českém lese
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Smrk a Stóg Izerski
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Luž neboli Lausche
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází mnoho míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vrchmezí neboli Orlica
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Smraďoch. Přírodní rezervace přinášející smrt
Smraďoch je unikátní rašeliniště ležící na tektonickém zlomu ve Slavkovském lese, kde je možné pozorovat dozvuky dávné sopečné činnosti. Lidem neublíží, maximálně je počastuje...