Jezero Milada - voda z něj pomohla při hašení Českého Švýcarska

26. srpen 2023 | Dana Kaiserová 4.7 min | Zajímavosti

Rekultivační jezero vytvořené v těžební jámě Dolu Chabařovice nedaleko Ústí nad Labem láká v létě ke koupání a vodním sportům. Z této vodní plochy byla čerpána voda pro hašení požáru v Českém Švýcarsku v červenci 2022.

Jezero Milada (Autor: Dana Kaiserová 7/2022)

Vznik jezera

Milada nebo také Chabařovické jezero vzniklo v jámě, kde se dříve těžilo hnědé uhlí. Před zatopením se zde nacházely obce Lochočice, Otovice, Tuchomyšl, Zalužany a Vyklice. Jezero se napouštělo od roku 2001 do roku 2010. Napouštění bylo zahájeno bývalým požárním vodovodem z nádrže Kateřina. Hlavním zdrojem přívodu vody z nádrže Kateřina do jezera byl zrekonstruovaný Zalužanský potok protékající přes Zalužanskou nádrž a dále přes napouštěcí koryto k jezeru. V srpnu 2008 došlo ke změně systému napouštění jezera, v úseku od Zalužanské nádrže bylo vybudováno nové koryto vedoucí k Protieutrofizační nádrži, z této nádrže přetékala voda příkopem do jezera. Dalším zdrojem napouštění byl přelivový vrt na severní straně jezera. Poté následovaly různé rekultivační práce až do roku 2015, kdy bylo jezero zpřístupněno široké veřejnosti. Celkové náklady za rekultivační práce činily 5 miliard korun. Svou rozlohou 252,2 ha je druhým největším severočeským jezerem. V tomto regionu je větší už jen jezero Most. V České republice se řadí na třetí místo, co se týká jeho rozlohy.

Základní informace

Vzhledem k tomu, že se jedná o zatopenou těžební jámu, jezero je velmi hluboké. V průměru má hloubku 15,5 metru, nejhlubší bod je 24,7 metru pod vodou. Jezero Milada je první velkou vodohospodářskou rekultivací u nás. Stalo se vzorem i pro další obdobné projekty v severozápadních Čechách, kde je krajina silně narušena povrchovou těžbou uhlí. I do budoucna se počítá s vytvořením dalších velkých jezer v jámách po bývalých dolech.

Historie

V dubnu 1997 byla v dole Chabařovice ukončena těžba hnědého uhlí. Zbývající zásoby uhlí byly, i přes svou vysokou kvalitu, už roku 1991 rozhodnutím vlády ČR odepsány. Vzápětí se započalo na rekultivačních pracích. Zvoleným způsobem rekultivace bylo napouštění vodou. Původně bylo ovšem ve hře i zasypání jámy zeminou. To by však bylo velmi finančně náročné, z tohoto důvodu se od takového řešení upustilo. Zatopení prosazovali i představitelé okolních obcí a měst, aby tak v budoucnu už nemohlo dojít ke snahám o znovuobnovení těžby. Po samotném zatopení dolu následovalo vysazování mladých stromků kolem vodní plochy.

Zvláštnost historie vývoje ústecko-chabařovické oblasti se odráží hlavně v tom, že existovala značná roztříštěnost důlních majetků. V 19. století bylo intenzivně dolováno na malých dolech, pouze velkokapitálové společnosti mohly zajišťovat velkoplošné systematické dobývání. Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko-teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se formou hlubinného dobývání. Lomové dobývání bylo provozováno pouze v okrajových partiích ložiska, kde byla sloj mělce uložena. Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech se na tomto území začalo vlivem výhodných geologických podmínek prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.

Významným mezníkem ve vývoji území byl rok 1977, kdy byla zahájena těžba v Lomu Chabařovice. Provedena byla rozsáhlá změna dobývacích prostorů rozdělením a sloučením ploch do výsledného dobývacího prostoru Chabařovice. Hlavním důvodem otevření Lomu Chabařovice byla potřeba zajištění Tlakové plynárny Úžín a Teplárny Trmice uhlím požadované kvality. Přebytek uhlí byl distribuován prostřednictvím vagónů ČSD ostatním odběratelům a do tepelných elektráren v republice.

Čerpání vody z jezera Autor: Dana Kaiserová 7/2022

Po dobu těžby Lomu Chabařovice bylo vytěženo celkem 61,5 mil. tun kvalitního hnědého uhlí. Těžbu v lomu na mnoha místech komplikovaly oblasti ložiska narušené hlubinným dobýváním a nezavalené důlní prostory, což představovalo nebezpečí vzniku požárů, ohňů, zápar či nebezpečí propadnutí. Lom pak postupoval dále až do roku 1991, kdy bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení Lomu Chabařovice.

Vize do budoucna

Díky rekultivaci se očekává mírná změna klimatu v bezprostředním okolí jezera, což znamená více mlh, méně prašnosti, potlačení teplotních výkyvů. Kvalita vody bude jedním z ostře sledovaných kritérií (nedaleko od břehu se nachází i bývalá skládka Chabařovice, což by mohl být do budoucna potenciální zdroj postupného znečištění.

Volný čas

Canadair nad Miladou Autor: Dana Kaiserová 7/2022

V létě nabízí jezero možnost koupání a vodních sportů, voda je zde opravdu čistá. Konají se tu různé kulturní akce, jako například koncerty. Na plážích jsou stánky s občerstvením. Oficiální písčité a kamenité pláže bývají dost přeplněné, proto doporučujeme najít si místo na okolních loukách. Podél jezera vede cyklotrasa č. 3009. Naučná stezka vás seznámí s historií těžby uhlí na Chabařovicku, která měla velmi podstatný dopad nejen na vzhled této podkrušnohorské krajiny, ale především na životy mnoha místních obyvatel. Ta začíná v Chabařovicích na Husově náměstí.

České Švýcarsko

Vodní plcha byla využita v létě 2022 pro čerpání vody do italských letadel Canadair, která hasila požár v Českém Švýcarsku. Této výjimečné, avšak smutné události, přihlížely stovky lidí.