Panský dům - lázeňská budova v Teplicích
16. září 2024 | Dana Kaiserová 3 min | Zajímavosti
Panský dům je dominantní dvoupatrový lázeňský objekt na obdélném půdorysu se středem hlavního průčelí členěným pilastry. Má valbovou střechu s obdélným štítem a erbem přetínajícím zdobnou římsu a nápisy.
Historie domu
Panský dům stojí na místě barokního chudinského špitálu na předměstí, před Lázeňskou branou. Objekt byl zakoupen knížetem Clary-Aldringenem a přestavěn v 1. polovině 18. století na lázeňský dům zvaný Herrenhaus – Panský dům. Byl určen pro ubytování vznešených návštěv přímo u lázeňských pramenů. Jeho barokní podoba přetrvala i požár města v roce 1793. Velkolepě klasicistně byl přestavěn v roce 1825, stále byl určen pro ubytování prominentních hostů lázní, například saského kurfiřta a dalších korunovaných hlav.
Popis budovy
Lázeňský dům je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o velký dvoupatrový zděný objekt protáhlého obdélného půdorysu, k němuž je dnes na severozápadě přistavěn lázeňský dům, zvaný Zahradní. Jihozápadní průčelí Panského lázeňského domu je sedmnáctiosé, středních pět os je umístěno v mělkém rizalitu. V dolní části fasády je nízký sokl. Ve střední ose přízemí je široký obdélný otvor, kde se v minulosti nacházel vstup, dnes je zde novodobé zasklení. Nad otvorem je hlavní klenák zdobený rostlinnými motivy. Po obou stranách otvoru je zcela nahoře voluta s rostlinným dekorem. Ostatní osy přízemí vyplňují okna, stěnu člení pásová bosáž, zalamující se nad okenními otvory na způsob klenáků. Dole bosáž sahá pouze po úroveň dolního okraje oken. Dalším vodorovným členícím prvkem je průběžná římsa podokenní. V minulosti byla v přízemí větší okna než dnes, ta vyplňovala celou plochu, vymezenou bosáží. Nyní jsou zde podstatně menší novodobá okna a zbývající části stěny jsou hladce omítnuté, vzhled přízemí se tak změnil. První patro odděluje profilovaná římsa. V jeho dolní úrovni je pod okny balustráda ze sedmi kuželek. Pilastry, lemující po obou stranách všechny osy rizalitu, mají římsovou patku a jónskou hlavici. Okna prvního patra jsou dvoukřídlá. Ve středním rizalitu je nad oknem trojúhelný fronton, nesený dvěma volutovitými konzolami, zdobenými na přední straně stylizovaným listovým dekorem. Stejné konzoly nesou i rovné nadokenní římsy oken ve zbývajících osách prvního patra. U jižního nároží je na fasádě široká lizéna, sahající od podokenní římsy prvního patra až pod hlavní římsu. Střední pilastry nesou prostý široký pás kladí. Stěnu ukončuje profilovaná hlavní římsa. V šíři středního rizalitu se nad ní zvedá nízký obdélný nástavec, ve středu vyvýšený. Uprostřed má umístěný erb rodu Clary-Aldringenů, který přesahuje zvýrazněný horní okraj nástavce. V ploše nástavce je pak nápis: v horním řádku vlevo od erbu „IOAN: PRINC:“, v horním řádku „A CLARY: HAED:“; v dolním řádku vlevo od erbu „REAEDIFICAT:“; vpravo od erbu „MDCCCXXV“. Objekt má valbovou střechu krytou bobrovkami, poblíž hřebene jsou umístěny zděné komíny, a to vždy po třech na obou stranách. Tento hodnotný objekt barokního původu, v dnešní podobě vzniklý přestavbami v první polovině 18. století a v roce 1825, je dokladem postupného vývoje a rozmachu teplického lázeňství. Jde o součást cenného komplexu lázeňských budov, situovaných severovýchodně od Zámeckého náměstí, který je výrazným prvkem urbanistické struktury historického jádra města.
Použité zdroje:
- Pamatkovykatalog.cz
