Jez nejvýše dvakrát denně, zuby čisti citrónovou kůrou, radil lékař Karlu IV.

Mistr Havel ze Strahova patřil k nejvýznamnějším lékařům a hvězdářům své doby. Dokonce prý měl na vladaře Karla IV. takový vliv, že prosadil, aby Nové Město pražské leželo mezi Starým Městem a Vyšehradem a nikoli na území dnešní Letné, jak původně král zamýšlel. Není proto divu, že si od něj panovník nechal radit, jakou dodržovat životosprávu, aby byl dlouho živ a zdráv. Některé rady jsou pro současného člověka úsměvné, s jinými by souhlasili i dnešní výživoví experti. Jak tedy měl den Karla IV. vypadat?
„Když kdo ráno vstane ze spánku, hleď vypuditi co zbytečného ze sebe, pak češ se silně a tři hlavu a také celé tělo,“ cituje dobový text Čeněk Zíbrt v knize Staročeské umění kuchařské. Následuje mytí obličeje v létě vodou studenou, v zimě teplou, a čištění zubů citrónovou kůrou. Po modlitbách měl následovat pobyt na čerstvém vzduchu. Ten mistr Havel považoval za jednu z nejdůležitějších věcí. Varoval před ovzduším ve městech, které je příliš „zatmělé a vlhké“. „Kdo se nemůže odebrati do hor, rozprašovadlem naprav vzduch, přidávaje vonnosti,“ radil lékař.

Tělu prospívá hlavně maso.

Současné trendy jíst střídmě pětkrát denně by se ve 14. století rozhodně neujaly. Člověk měl k prvnímu pokrmu
dne usednout teprve tehdy, dostane-li hlad. Jeden den jíst jednou, druhý den dvakrát a takto to neustále střídat. „Větší jídlo má býti na večer, nevadí-li zvyk,“ psal mistr Havel. Po každém stolování následuje vydatný odpočinek. A co Karlův lékař považoval za tělu nejvíce prospívající pokrmy? Na první místo staví maso - jehněčí, kozí, telecí, slepičí i rybí, koroptve, tetřívky, bažanty. Vše libové a ne příliš solené. Dále pak čerstvá vejce, kvalitní chléb a víno. Posledně jmenované však pouze v umírněném množství a „s odměřenou dávkou čisté vody z pramene“. Co však zůstává platné i po více než 600 letech jsou Havlova doporučení, že tučnější a teplá jídla bychom si měli dopřávat v zimě a na léto nechat spíše střídmou a studenou stravu.

Galerie