Hrad, který proslavila rodinná filmová komedie o rytíři Brtníkovi z Brtníku

Hrad Brtník, z dnes již legendárního snímku režiséra Oldřicha Lipského Ať žijí duchové, je ve skutečnosti zřícenina hradu Krakovec. Leží ve stejnojmenné vsi na Rakovnicku.

Rozvaliny starobylého hradu z konce 14. století sice nepatří mezi nejznámější výletnické cíle, přesto však mnohému návštěvníkovi přijdou povědomé. Místo nenápadně stojící na široké skalní ostrožně uprostřed křivoklátských lesů zaujalo v roce 1977 tvůrce rodinné komedie o rytíři Brtníkovi z Brtníku a jeho dceři Leontýnce. Dvojice pohádkových bytostí ve filmu pomáhá skupině dětí, které se snaží zachránit chátrající hrad a udělat si v něm klubovnu. Spoluautorem scénáře ke komedii plné nestárnoucích písniček byl Zdeněk Svěrák, hudbu složil Jaroslav Uhlíř. Zahráli si v něm mimo jiné Jiří Sovák, Vlastimil Brodský či Lubomír Lipský.

WikipediaHradHrad

Do hradu vstoupíme přes příkop po dřevěném mostě z počátku tohoto století. Byl postavený výhradně ručně s pomocí postupů i nástrojů z období pozdního středověku. Z nádvoří vede schodiště dolů do místnosti, která ve filmu Ať žijí duchové představovala hradní hladomornu. Na její zeď se museli malí hrdinové v noci podepsat, aby byli přijati do dětské party. Filmaři si však pro potřebu natáčení stavbu dotvořili k obrazu svému. Marně byste zde hledali bránu před vchodem do hradu nebo klasickou sedlovou střechu – dílo „skřítků tesařů“. Místo ní nejvíce ohrožená místa hradu poslední dva roky chrání speciální travní střecha. Ta má zabránit nepříznivému působení vlhkosti na středověké zdivo.


Komfortní sídlo s důmyslným vytápěním

Pozoruhodný je fakt, že Krakovec je jakýmsi přechodem mezi hradem a zámkem. Stavba neměla primárně obrannou funkci, ale vznikla jako místo reprezentace a pohodlného bydlení. Byl zde na tehdejší dobu mimořádně důmyslný systém vytápění. Speciální průduchy rozváděly teplo do všech místností v hradu a teploty se tak pohybovaly okolo příjemných dvaceti stupňů. Jeho zakladatel křivoklátský purkrabí a oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok mu vymyslel příhodnou přezdívku Chalůpka.

Do českých dějin se místo zapsalo jako poslední místo pobytu Mistra Jana Husa před jeho odjezdem na kostnický koncil. Během třicetileté války hrad plenila bavorská a saská vojska a i když se poté dočkal oprav, nesloužil už nikdy jako panské sídlo. Jeho zkáza byla dokonána roku 1783, kdy objekt vyhořel po zásahu bleskem a zůstaly z něj rozvaliny.


Díky zásahu památkářů je však objekt velmi dobře zachovalý. Pohled z prostorného nádvoří je pro návštěvníka velmi působivým zážitkem. Všude okolo se tyčí vysoké zdi se zajímavými architektonickými prvky a unikátními žebrovými klenbami. Není divu, že zdejší prostředí zaujalo filmaře nejednou. Štáb režiséra Václava Vorlíčka sem zasadil některé scény z pohádky z roku 1978 Princ a Večernice.

Mohlo by vás zajímat

Zavřít reklamu