Procházka po teplických Sadech československé armády

Koňská kašna

Tato práce z mramoru byla zakoupena Carlosem Clary-Aldringenem v roce 1910 pravděpodobně v oblasti kolem italských Benátek. Osazena do parku však byla až v roce 1948. Kruhová nádrž na vodu má okraj nahoře rovný, na vnější straně vypouklý. Kašna se skládá z dvoustupňové podnože. V dolní části se nacházejí vedle sebe umístěné, obdobně provedené sochy lvů, z nichž je zobrazena přední část těla. Lvi otvírají své tlamy a opírají se o rozkročené tlapy. Výrazná je lví hříva, přičemž na ní jsou zvýrazněny četné prameny. Lvi svými těly podpírají další stupeň kašny, který má mísovitou dolní část plasticky zdobenou, nahoře je pak rovný.

Zde se nacházejí opět vedle sebe umístěné sochy koňů. Jejich zobrazení je neobvyklé. Zaujímají pozici, jakoby seděli či snad se vzpínali. I u koňů je zobrazena pouze přední část jejich těla. Na první pohled upoutá jejich vypouklé břicho, nohy jsou ohnuté v kolenou a opírají se kopyty o podložku a o střední část tohoto stupně kašny, o níž jsou koně opřeni zády. Tlamu mají pootevřenou, po zádech splývá vlnitá hříva. Také koně, stejně jako lvi, jsou situovaní čelně.

Nad jejich hlavami je třetí stupeň kašny, jejíž rovná dolní část má menší průměr než nižší stupeň. Na této ploše se nachází socha baculatého nahého chlapce, který nese horní část kašny. Chlapec usedá na náznaku skalnatého terénu. Obě své nohy ohýbá v kolenou. Pravé chodidlo je zasazeno do terénu, levá noha směřuje dozadu a její chodidlo se konečky prstů opírá o rovnou dolní plochu. Obě, v lokti ohnuté, paže jsou vysoko zdvižené. Pravá ruka nataženými prsty podpírá horní stupeň kašny, levá ruka je umístěna pod ním. Chlapec má na hlavě, předkloněné a natočené mírně k pravému rameni, krátké vlnité vlasy. 

Horní stupeň dosahuje nejmenšího průměru. Je na něm umístěná socha hada s krátkým zkrouceným tělem, pokrytým šupinami a vztyčenou hlavou. Had má velké oči a směrem vzhůru směřující otevřenou tlamu s výraznými zuby. V tlamě je umístěná trubka na vodu.

Šanovská mušle

Jedná se o zajímavý hudební pavilon se skořepinovou konstrukcí. Slouží jako přístřešek pro hudebníky během lázeňské sezóny. Skelet je zhotoven z pohledového betonu. Návrh od Aloise Šulce byl realizován v roce 1969.

Od 19. století se v rámci společenského života lázeňského města začali v místních parcích realizovat drobné pavilonové stavby. Svou oblibu si získal i koncertní pavilon zvaný dřevěná mušle z konce 19. století, který byl situován u Císařských lázní. Svému účelu sloužil původní pavilon až do roku 1968, kdy vzhledem k jeho technickému stavu bylo rozhodnuto o výstavbě pavilonu nového, avšak na jiném místě. Vybráno bylo současné místo v blízkosti Hadích lázní. Objekt prošel po roce 2014 renovací (hlavně povrchů materiálů), která však zachovala charakter pavilonu.

Koncertní pavilon v lázeňském parku je železobetonovou stavbou v parabolickém tvaru a šíři 9 metrů (slouží jako sklad) a 15, 2 metrů (je jevištěm). Vlastní prostor je utvářen jevištěm o čtyřech úrovních a betonovou a prkennou podlahou a jednou místností, která slouží jako sklad a technické zázemí pavilonu. Také v rámci této místnosti se vyskytují prkenné podlahy. Prkenné podlahy jsou opatřeny červeným krycím nátěrem, vnitřní stěny mají bílou povrchovou úpravu. Vnější barevný nátěr skořepiny je šedý. Tloušťka skořepiny se pohybuje od 7 do 30 cm. Architekt zvolil techniku vypnutí lanové konstrukce s vyztuženým skořepinovým pláštěm. Mezi dva ocelové oblouky položil systém lan, která po vypnutí vytvořila vlastní tvar skořepiny. Ten se potom vybetonoval nastříkáním.

Prostor tzv. Šanovského parku je z hlediska lázeňského prostředí zcela zásadním a ústředním, který slouží nejen jako komunikační prostor v rámci jednotlivých okolních lázeňských domů, ale také jako rekreační plocha. Architektovi se podařilo dosáhnout emocionálního výrazu a přitom nerušit okolní historickou zástavbu. Skulpturalisticky hravá silueta pavilonu tak patří mezi zdařilé realizace teplického lázeňského prostoru.

Socha ležícího koně

Plastika představuje nezvykle zpodobněného koně v ležící poloze. Kůň má vyjadřovat radost, životní vitalitu a hru. Přesto je některými obyvateli města vnímán spíše jako kůň těsně před smrtí. Plastika koně byla v parku osazena roku 1994, přestože její vznik spadá do doby před revolucí (1989-1994). Autor, sochař Stanislav Hanzík vytvořil v severních Čechách mnoho plastik, především pro sousední město Most. Výška sochy dosahuje něco málo přes 2 metry. Kůň je vyroben z kamene dioritu. 

Pamětní kašna přírodních léčivých zdrojů 

Do 13. února 1879 vystupovaly nad úroveň v terénu v Šanově v údolí horské Bystřice tyto termální prameny zřídelní skupiny - Kamenolázeňský (39 °C), Luční (32 °C), Štěpánčin (38 °C), Hadí (40 °C), Vojenský (34 °C), Sirný (40 °C) a Pahorkový (44 °C). 

Dne 10. února 1879 došlo ke katastrofálnímu průvalu ve hnědouhelném dole Dollinger u Duchcova, vzdáleném 7 km na západ od Teplic. Do 64 hodin poté všech 14 hlavních teplických a šanovských termálních pramenů zapadlo. Všechny byly vyhloubením šachet opět nalezeny, čerpány a lázeňsky využívány. Časem však došlo z technických důvodů k jejich postupnému uzavírání. 

V současné době jsou v Teplicích i v Šanově využívány pouze dva zdroje - historické Pravřídlo o teplotě 40,5 °C a zdroj Hynie, nalezený vrtem hlubokým 980 metrů. V roce 1971, ten má teplotu 44,7 °C. 

Po rozsáhlé modernizaci zdrojů a rozvodů termální vody v roce 1929 byla v blízkosti Hadích lázní zřízena kašna s výtokem termální vody, připomínající přírodní léčivé zdroje dříve vyvěrající nad povrch země. Nejbližším zdrojem byl Hadí pramen, situovaný pod budovou Hadích lázní. Ten ale byl již v té době uzavřen, a proto z výustě vytékala do kašny terma ze vzdálenějšího horského pramene. Ten zásoboval Nové a Hadí lázně a částečně Vojenské a Kamenné lázně. V roce 1974 byl z technických důvodů ukončen i odběr termy z horského pramene. Od té doby nebyla kašna až do roku 2010 v provozu. 

Při rekonstrukci termálního řádu v Šanově v prosinci roku 2010 byl ve spolupráci města a lázní obnoven přívod termy do kašny a provedena její rekonstrukce. Nyní sem vtéká terma ze zdroje Pravřídlo. Vzhledem ke vzdálenosti kašny 2320 metrů od zdroje, teplota výtoku kolísá v závislosti na počasí a okamžitém odběru termy v lázeňských domech a aquacentru v Šanově. Pro mírnou radioaktivitu není termální voda vhodná k pití.

Použité zdroje: