Hrad, který může být právem hrdý na to, že ho nepřátelé nikdy nedobyli
28. prosinec 2023 | Beáta Rampáková 6.1 min
Když se vrátíme v čase, do dávnější minulosti našich předků, určitě neobejdeme ani období válek, bitev, nepřátelských vpádů, krveprolití a vojenských výprav. Toto vše se dělo hlavně ve středověku, kdy si bohatí a mocní dopřáli přepychový život v hradech nebo zámcích. A přestože jejich majitelé už dávno odešli na věčnost, tyto monumentální stavby dodnes vyprávějí své příběhy. Jedním z nich je i příběh hrdé dominanty Spiše na Slovensku – Spišského hradu.
Krátký pohled do historie Spišského hradu
Vznik tohoto hradního komplexu se datuje od začátku 11.století a byl sídlem několika královských rodin, jako byli Thurzovci, Csákyovci nebo Zápolští. Od roku 1945 se hrad stal majetkem státu a dodnes je v jeho správě.
Málokterý hrad se může pochlubit tím, že odolal ničivému mongolskému vpádu v 1. polovině 13. století. Od té doby mohutněl a rozšiřoval se ještě více i díky rodině Zápolských, kterým dal Spišský hrad do daru Matej Korvín, pan Trenčianského hradu. Spolu s metropolí Spiše získali Zápolští i jedenáct spišských měst a doživotní titul dědičného hraběte.
Spišský hrad přežil i období protihabsburských povstání a jeho pýchou je fakt, že jej nikdy žádný lidský nepřítel nedobyl. Přestože postupně začal hrad pustnout, ironií osudu bylo, že ho zničil náhlý požár, který vypukl v roce 1780.
Dnešní návštěvník, který zavítá na Spišský hrad, má opravdu co obdivovat. Hrad prošel několika opravami, rekonstrukcemi i díky mnoha dobrovolníkům, kteří se snaží o záchranu kulturních památek a pozornému oku rozhodně neunikne výsledek jejich snahy a mnohdy namáhavé práce. V roce 1993 se tato dominanta Spiše stala právem kulturní památkou zapsanou do seznamu památek UNESCO.
Otevírací hodiny, vstupné a noční prohlídky
Spišský hrad vítá své návštěvníky od března do října a jeho brány jsou pro veřejnost zavřeny od listopadu do dubna.
V měsících květen až září je hrad otevřen denně od 9:00 do 18:00. V dubnu a říjnu jsou návštěvní hodiny zkráceny od 9:00 do 16:00.
Hlavně v letních měsících se zde konají různé festivaly pod širým nebem, atrakce a akce pro děti i dospělé.
Zajímavostí jsou noční prohlídky hradu o letních prázdninách každou sobotu ve 20.30 hod. ve slovenském jazyce.
Pro návštěvníky hradu je momentálně přístupné pouze střední a dolní nádvoří, ale rozhodně je na co se dívat.
Vstupné
Dospělí: 6 eur
Děti, studenti, důchodci: 4 eura
Pokud se rozhodnete pro noční prohlídku hradu, je třeba počítat s vyšší částkou:
Základní vstupné: 10 eur
Zlevněno: 8 eur /děti do 6 let, studenti a důchodci/
Rodinné: 25 eur / maximálně 4 osoby/
Co povídají pověsti
Jak už to bývá, všechny hrady či zámky bývají opředeny legendami a pověstmi. Výjimkou není ani Spišský hrad, se kterým se pojí několik pověstí, jednou z nich je i pověst o nenaplněné lásce. Příběh se měl odehrát ve 13.století, kdy do Uher vtrhla tatarská vojska, aby ničili, pustošili a plenili. V té době na hradě sídlil župan Arnold, který se na vpád nepřítele připravoval a očekával to nejhorší. Ale Tatarům se nepodařilo prolomit brány ani zdi této pevnosti. Dokonce samotný vůdce Tatarův chán Šejbán si s sebou vzal svou milovanou dceru Šad, před kterou se chtěl ukázat, jak je silný a mocný dobyvatel. Ale z vítězství nebylo nic.
Když se jednou vydal županův syn, Mikuláš, do lesa na procházku, potkal tam dceru chána Šejbána a rozhodl se ji unést na hrad, aby tak přinutil nepřítele přestat obléhat hrad. Šejbán s tím samozřejmě souhlasil, protože chtěl dostat zpět dceru Šad, ale nikdo nepočítal s tím, že mezi mladými lidmi přeskočí jiskra a zamiluje se do sebe. Příběh by měl možná šťastný konec, kdyby tato novina potěšila i jejich otce. Po cestě na svatbu je přepadl chán, který chtěl lásce mladých zabránit, co se mu také podařilo. Ale zaplatil za to příliš vysokou cenu – Šad zasáhl smrtelný šíp přímo do srdce a zemřela před očima svého pomstychtivého otce.
Procházející se po nádvoří Spišského hradu a poslouchajíci tento příběh, přenese se návštěvník v čase a má pocit, že příběh nenaplněné lásky je tak skutečný, že se mu přímo odehrává před očima.
I okolí dominanty Spiše stojí za to vidět
Navštívit Spišský hrad a nepodívat si jeho okolí, to by bylo velkým prohřeškem vůči našim sousedům na Slovensku. Pouze necelou hodinku cesty pěším a přibližně autem sedm minut se od hradu nachází Spišská Kapitula, která je v současnosti sídlem spišského biskupa a centrem spišské diecéze. Mnohdy je nazývána také jako slovenský Vatikán.
V 1.polovině 19.století zde vznikl kněžský seminář a nejstarší učitelský ústav v Uhersku. Ústředním objektem v areálu Spišské Kapituly je Katedrála sv. Martina. V 15. století byla ke kostelu přistavěna kaple, o což se zasloužil Štefan Zápolský, jeden z členů rodiny Zápolských, kteří bylo svého času majiteli Spišského hradu. Právě v této kapli jsou pohřbeni pánové Spiše, Imrich a Štefan Zápolští a Štefanova manželka, Hedviga Těšínská.
Ze Spišské Kapituly mohou Vaše kroky vést dále, do starobylého města Levoča, které je od Spišské Kapituly vzdáleno přibližně 13 minut cesty autem. Levoča je Slovákům velmi dobře známá i jako město Mistra Pavla z Levoče. Levoča během let své existence neměla lehké časy, hlavně v roce 1431, kdy město vypálili husité. Přesto vrchol rozvoje a rozmachu Levoče byl právě na přelomu 15. a 16. století, kdy vznikla snad největší umělecká díla, jako byl například nejvyšší gotický oltář světa od Mistra Pavla.
Chcete-li obdivovat umělecké skvosty řezbáře Pavla, rozhodně stojí za návštěvu Kostel svatého Jakuba, který navenek působí strohým dojmem, ale uvnitř ukrývá velké bohatství v podobě již zmiňovaného gotického oltáře od Mistra Pavla a také nástěnných maleb na severní stěně kostela. Jedná se o cyklus sedmi skutků křesťanského milosrdenství a pod nimi se nachází výjev sedmi hlavních hříchů. Jejich vznik sahá do 14. století, a přestože během reformace byly zatřeny, restaurátoři je znovu objevili v 19. století. Od té doby nabízejí svým návštěvníkům bohatý umělecký zážitek.