Sakrální památky obci Velenice a Svitava na Českolipsku

Socha sv. Prokopa ve Velenicích

Neznámý pozdně barokní sochař vytvořil tuto sochu v roce 1781. Socha je umístěna na zahradě jednoho památkově chráněného roubeného stavení, ke kterému již na první pohled velmi hezky ladí. Světec je vyobrazen v biskupském rouchu a mitrou na hlavě. Jeho levá noha je vítězně postavena na torzu ležícího pokořeného ďábla. Prokopova bezvousá tvář je natočena k levému rameni. Pravou ruku zdvihá na úroveň hlavy a drží v ní pozlacený kříž. V levé ruce drží pozlacený řetěz, který je svázán s ďáblovým krkem. Pískovcový podstavec sochy českého světce nese latinský nápis: “St. Procopi ora pro nobis”, tedy Svatý Prokope, oroduj za nás. Lze zde také spatřit letopočet: 1781.

Socha sv. Prokopa - Velenice Autor: © Dana Kaiserová 5/2025

Socha však nebyla vždy v tak dobrém stavu jako je dnes. Nacházela se v havarijním stavu a její existence byla ohrožena. Naštěstí byla včas restaurována díky Libereckému kraji a Ministerstvu kultury ČR v projektu Programu obnovy venkova. Velenice tak o tuto pozdně barokní sochu naštěstí nepřišly. 

Most se sochou sv. Jana Nepomuckého

Autor není známý ani u druhé pozdně barokní sochy ve Velenicích, tentokrát se jedná o svatého Jana Nepomuckého. Socha pochází z roku 1763. Stojí na původním dvouobloukovém barokním mostě z pískovcových kvádrů. Pod ním protéká malá říčka Svitávka. Socha sv. Jana Nepomuckého se nalézá na mostním pilíři po pravé straně místní komunikace vedoucí z Velenic do nedalekých Lasvic. Podstavec sochy je opatřen na bočních stěnách nápisy pojednávajícími o době a okolnostech její opravy z roku 1825. Sokl je tvořen masivním hranolem s nárožími z čelní strany zdůrazněnými volutami a římsou v podobě vztyčených volut s dekorativní mušlí uprostřed. Na čelní stěně soklu je vyobrazen reliéfní výjev z legendy o sv. Janu Nepomuckém, tedy o svržení světce do vod Vltavy. Sokl obsahuje ještě na zadní stěně letopočet vzniku sochy: 1763.

Most se sochou sv. Jana Nepomuckého Autor: © Dana Kaiserová 5/2025

Masivní a dekorativní římsu soklu původně dekorovaly po stranách na vztyčených volutách postavičky andílků. Tato skutečnost je známá pouze z historických fotografií, sochy andílků se nedochovaly. Samotná socha světce má podobu prostovlasého muže s paprsčitou kovovou svatozáří a pěticí hvězd kolem hlavy. Je zobrazen v kontrapostu s pokrčenou pravou nohou ve svém obvyklém kanovnickém odění. Ve své levici drží pozlacený kovový křížek s korpusem Krista a v pravici svírá biret. Janova hlava je nakloněná k levému rameni, pohledem světec míří k nebi. 

Růžencová kaple Božího hrobu u Velenic

Kaple Božího hrobu se nachází přibližně 350 metrů od Velenic na levé straně komunikace vedoucí z obce směrem do nedalekého Brniště. Silnice v tomto místě lehce stoupá, objekt kaple se nalézá ve svahu, ze kterého vystupuje pískovcový skalní blok, do kterého je kaple zahloubena. Do kaple lze vstoupit portálem ve střední části. V roce 2002 proběhla prozatím poslední oprava kaple. Při této rekonstrukci byly osazeny dveřní i okenní mříže. V témž roce byl obnoven i dřevěný přístřešek krytý taškami a chránící kapli před nepřízní počasí.

Jak je již z názvu kaple zřejmé, hlavním předmětem úcty v tomto případě bylo Kristovo utrpení. S prostorem pro uložení sochařského či řezbářského provedení Kristova těla se lze setkat v místech pod hlavním oltářem v prostředním prostoru kaple. Ve dvou postranních prostorách je dosud možné spatřit autentickou bohatou sochařskou reliéfní výzdobu doplněnou malířskou prací. V levé místnosti od vstupu nalezneme na stěnách reliéfní zpodobení Bičování Krista a Olivetské hory i s průvodem zbrojnošů, kteří pro Krista přišli. Mezi apoštoly Jakubem a Janem se nalézá deska s různými nápisy (např. INRI či letopočtem 1710). Volná socha modlícího se Krista z Olivetské hory, která stála u skaliska a byla zachycena na historických fotografiích se bohužel nedochovala. V protější místnosti se posléze nalézají reliéfy Kristova křtu, dále apoštolů Petra s kohoutem za zády a klíčem a Jana s kalichem v rukách a orlem u nohou. Dále následuje reliéf Nesení kříže na pozadí kulis města Jeruzaléma, v horní partii reliéf sv. Veroniky držící v obou rukách roušku s Kristovou podobou a reliéf Ukřižování. Výzdobu dosud doplňuje ještě reliéf archanděla Rafaela s malým Tobiášem a sousoší Nejsvětější Trojice.

Prozatím nejstarší zmínka o kapli Božího hrobu ve Velenicích pochází z roku 1828, kde se lze dočíst o kapli, kterou „vytesal místní hospodář jménem Schille a vyplnil ji tesanými postavami ze života Kristova“. Za zmínku v této souvislosti stojí fakt, že kaple byla tehdy zmíněna nikoliv mezi památkami církevními, nýbrž mezi pozoruhodnostmi Velenic. V kapli se tehdy ovšem stále konaly soukromé pobožnosti. Podle dobových dokumentů kaple poskytovala prostor pro modlitby místních obyvatel, jelikož v místě nebyl žádný kostel. Kaple Božího hrobu patří mezi nejvýznamnější památky lidového sochařství na celém území České republiky. Významná je jak svým stářím, tak bohatostí a tematickými zajímavostmi výzdoby zobrazující Kristův život i jeho utrpení. 

Kaple sv. Josefa s betlémem

Ve Velenicích se nachází malá barokní kaplička sv. Josefa, pocházející z 18. století. V kapličce je obraz Panny Marie. Pro veřejnost je volně přístupná a od roku 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky. Je zajímavá tím, že v období adventu před ní vzniká betlém. Paní Petra Pilná a Josef Vörös tvoří tento dřevěný betlém již od roku 2018. Každý rok ho rozšiřují o další postavy. Každým rokem v sobotu před 1. adventní nedělí se koná jeho slavnostní rozsvícení. Lidé ze vsi i ze širokého okolí se sejdou, společně si zazpívají koledy, popijí hřejivý šálek čaje nebo svařáku a pochutnají si na dobrotách od místních hospodyněk. Kuchtík s nejchutnějším vlastním výrobkem pak v soutěži získá titul Velenická kulinářská hvězda a odnese si odměnu v podobě velkého dřevěného perníku.

Kaple Nanebevstoupení Panny Marie - Svitava Autor: © Dana Kaiserová 5/2025

Kaple Nanebevstoupení Panny Marie ve Svitavě

Ve vsi Svitava, která je součástí Cvikova, se uprostřed vesnice kousek od zdejší hlavní křižovatky za stromy nachází nenápadná kaple. Původní stavba byla zhotovena v roce 1725. Každým rokem se zde vždy v červenci konala slavnost s názvem Zvěstování Panny Marie. Bohužel kaple postupně chátrala. Dalším problémem bylo, že bránila výstavbě nově zamýšlené silnice. Z toho důvodu byla roku 1923 zbourána. Ještě v témž roce byla opodál vystavěna tato nová kaple. K jejímu vysvěcení došlo 21. října 1923. 

Použité zdroje: