Bitva u Marathonu mezi Peršany a Athéňany. Souboj brilantní řecké strategie s perskou drtivou početní převahou
12. únor 2019 | Lubos Kloucek 8.7 min | Ostatní
Bitva u Marathonu zůstává jedním z důležitějších vojenských střetů v historii. Nejen, že jeho výsledek signalizoval začátek zlatého věku Řecka, ale byl to i klíčový moment vzestupu západní civilizace a zastávané formy vlády - demokracie.
Bitvě předcházelo Iónské povstání
Mezi roky 499 – 493 před naším letopočtem se Řekové v Malé Asii (dnešní západní Turecko) vzbouřili proti perské říši. V tomto boji měli podporu dvou řeckých měst Atén a Eretrie. Od roku 493 př. n. l. se Peršané dobře vypořádávali s tímto povstáním. Díky tomu, že Atéňané podporovali Iónské Řeky, Atény se staly velkým terčem nejmocnějšího muže světa - Velkého krále Persie, Dariuse I.
Perská expedice byla největší lodní invaze na světě
V roce 490 př.n.l. rozhodl perský král Darius o provedení expedice, jež měla znamenat přechod Egejského moře a ztrestat Atény a Eretrii za jejich roli v Iónském povstání. Velitel Mede povolal do boje i Dariusovo synovce Artaphernese, a rozhodl o přípravě 600 válečných lodí k boji. Pravděpodobně mezi nimi byly i lodě dopravní, které vezly koně a veškeré zásoby. Perská armáda představovala něco mezi 25 000 a 30 000 muži. Nikdy dříve se tak velké vojsko boje nezúčastnilo.
Perskou expedici vedl Atéňan
Darius plánoval znovu zvolit aténského diktátora Hippiase, jenž žil, po jeho vyhnání z Řecka, na perském královském dvoře. S pomocí Spartana, Atéňané vyloučili Hippiase z Atén před dvaceti lety, zrušili diktátorství a nastolili demokracii. Darius si byl vědom toho, že pokud Hippiase vrátí zpět k moci, bude mít na západě silného spojence. Hippias na základě vděku, vedl expedici a vojsku radil, kde by měli zakotvit u zátoky Marathon.
Zátoka Marathon se dobře hodila pro perské válčení
Zátoka byla 12,8 km dlouhá, což bylo dobře pro koňské šarvátky a pěší vojsko. A jelikož měla Perská armáda silné stránky v pěším vojsku a lukostřelcích, Marathon byl očividně skvělé místo pro vylodění.
Aténská armáda nejvíce obsahovala pěší těžkooděnce
Tito vojáci byli vybaveni bronzovým brněním a vyzbrojení především kopím - Doru a bronzovým štítem - Aspis. Těsné formace, ve kterých bojovali, se nazývaly Falangy. Tito muži, kteří nebyli 100%-ní vojáci, i tak ale představovali velkého nepřítele pro svého soupeře. Tento styl bojů začal vystihovat starořecké bitvy.
Sparťané u Marathonu nebyli
Řecká armáda v bitvě u Marathonu se skládala zejména z Atéňanů a male armády Plataeansů. Sparťané se této bitvy nezúčastnili, nicméně přislíbili, že Atéňanům zašlou vojenskou pomoc. Jejich podpora, ale přišla příliš pozdě.
Galerie
