© Dominik 08/2024
Nejstarší ze tří Filakovských zámků bývá slovensky označován někdy jako kaštieľ (honosnější sídlo převážně střední šlechty) a jindy jako kúria (skromnější sídlo převážně nižší šlechty). Zámek je obdélníková přízemní, podsklepená budova s výrazným středním rizalitem jak na čelní tak i zahradní fasádě, kde je ukončena klenutým tympanonem. V uplynulých dvou stoletích byla stavba vícekrát přestavěna. Půdorys se střední chodbou má symetrickou strukturu. V místnostech jsou valené klenby. Z původního historického vybavení interiéru se zachovalo jen velmi málo. V interiéru se nachází podlaha z červeného smrku, fragmenty dosud nezrestaurovaných fresek a torzo pravděpodobně klasicistní plastiky zobrazující mýtické postavy. Z některých hospodářských budov a sýpky již zůstalo pouze obvodové zdivo.
Původně zde měla stát pozdně renesanční kúria (skromnější sídlo převážně nižší šlechty) ze 17. století patřící rodu Báthory. Současnou barokní podobu zámek získal někdy v 1. třetině 18. století, kdy objekt koupil hrabě Štefan Koháry II., jenž působil jako kapitán Fiľakovského hradu. Zámek sloužil jako sídlo správce části Koháryho rozsáhlého majetku, který získal za své válečné zásluhy. V roce 1791 se vzpomíná jeden obchodník, který měl v zámku pronajatý obchod a v roce 1793 i tzv. vnější hostinec, při kterém je Koháryho vinný sklep s lunetovou klenbou, kde se již dříve prodávalo víno. Posledním majitelem z rodu Koháry byl Ferenc Josef (1767-1826). Po smrti Ference Josefa rod vymírá po meči a zámek přechází sňatkem jeho dcery Marie Antonie Koháry (1797-1862) s Ferdinandem Sasko-Kobursko-Gothajským do vlastnictví Koburků (Coburgovci), kteří v té době patřili k nejzámožnějším šlechtickým rodům. Následně barokní zámek prošel… číst dále
|
Přihlášení |
