
Město Fiľakovo (maďarsky Fülek, německy Fileck) leží na jižním Slovensku v Banskobystrickém kraji. Převážnou část 11tisícového města tvoří obyvatelstvo maďarské národnosti. Nejznámější a nejnavštěvovanější památkou je zřícenina hradu tyčící se nad městem. K dalším významným stavbám patří například klášter františkánů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, budova městského úřadu a budova vlastivědného muzea. Nelze však opomenout ani tři menší šlechtická sídla, z nichž nejstarší je Koháryho kaštieľ (někdy též kúria) stojící v Lučenecké ulici. Zámek slouží skautům a je veřejnosti nepřístupný. Bohužel je značně zarostlý, takže není dobře vidět ani z ulice. V roce 2019 proběhla kulturní akce: Prechádzka po stopách posledného hradného kapitána Fiľakovského hradu Štefana Koháryho II., během níž byl zámek výjimečně přístupný veřejnosti.
Půdorys se střední chodbou má symetrickou strukturu. V místnostech jsou valené klenby. Z původního historického vybavení interiéru se zachovalo jen velmi málo. V interiéru se nachází podlaha z červeného smrku, fragmenty dosud nezrestaurovaných fresek a torzo pravděpodobně klasicistní plastiky zobrazující mýtické postavy. Z některých hospodářských budov a sýpky již zůstalo pouze obvodové zdivo..
století, kdy objekt koupil hrabě Štefan Koháry II., jenž působil jako kapitán Fiľakovského hradu. Zámek sloužil jako sídlo správce části Koháryho rozsáhlého majetku, který získal za své válečné zásluhy. V roce 1791 se vzpomíná jeden obchodník, který měl v zámku pronajatý obchod a v roce 1793 i tzv. vnější hostinec, při kterém je Koháryho vinný sklep s lunetovou klenbou, kde se již dříve prodávalo víno. Posledním majitelem z rodu Koháry byl Ferenc Josef (1767-1826). Po smrti Ference Josefa rod vymírá po meči a zámek přechází sňatkem jeho dcery Marie Antonie Koháry (1797-1862) s Ferdinandem Sasko-Kobursko-Gothajským do vlastnictví Koburků (Coburgovci), kteří v té době patřili k nejzámožnějším šlechtickým rodům. Následně barokní zámek prošel klasicistními úpravami. K zámku patřil pozemek se třemi hospodářskými budovami, sýpkou, dvorem a zahradou. Po I. světové válce celý tento majetek zabrali místní obyvatelé a otázka vlastnictví údajně nebyla dosud zcela vyřešena. V roce 2004 získal budovu (některé zdroje uvádí pouze její polovinu) darem od potomků (Koburk-Koháry) posledních právoplatných majitelů svaz skautů maďarské národnosti, který jej využívá jako sídlo 47. skautského zboru Štefana Koháryho, Fiľakovo. Skauti po převzetí zrekonstruovali polovinu střechy na své části zámku. V současnosti je ale opravena celá střecha, což napovídá, že skautům již patří celý objekt. Polovina pozemku je zřejmě stále v soukromém vlastnictví, jelikož dvůr je dodnes rozdělen plotem..