průčelí kostela
© Martin Tlach, 11/2012
Klasicistní kostel s potlačenými barokními prvky, jednolodní, s presbytářem s rovným závěrem, s třípatrovou představěnou věží před západním průčelím s volutovým štítem. Fasády kostela mají klasicistní úpravu, členěné lizénovým rámováním, s pásovou rustikou a nárožní bosáží. Tři zvony, zavěšené v kostelní věži s barokní bání, byly vyrobeny r. 1779.
Celý vnitřní prostor je zaklenutý třemi poli pruské klenby, dosedající na římsy, nesené pilastry. Vtažené pilíře s pilastry vytvářejí konkávně-konvexní modelaci vnitřního prostoru. Na západní straně lodi je varhanní empora na pilířích, podklenutá českými plackami.
Na stropě jsou pozdně barokní malby z konce 18. století, na boční stěně presbytáře jsou nástěnné malby (1942) od Gusztáva Obendorfa, znázorňující Smrt krále Štefana Svatého a Zázrak sv. Ladislava u pramene.
Hlavní oltář je sloupové architektury, zakončený segmentovým tympanonem, uprostřed s velkým obrazem Stětí sv. Jana Křtitele od vídeňského dvorního malíře V. Fischera. V přední části kostela jsou nástěnné boční oltáře sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora, naproti je oltář sv. Terezie z Avily (Josef Zannusi, r. 1781). Dále je vpravo boční oltář sv. Ondřeje (Josef Zauzig z Levoče, r. 1834) a vlevo oltář sv. Anny (Lassgaftner, r. 1913).
Dnešní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven na místě staršího kostela. ...Původní gotický kostel byl vybudován pravděpodobně ve 14. století, jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu náměstí v letech 1994-1997, při kterém byly odhaleny základy starší gotické stavby. V 15. století opevnil Jan Jiskra z Brandýsa kostel hradbami. Roku 1524 se vysoký představitel katolické církve, kněz Em. Bebek oženil a nařídil přijmout Lutherovo učení. Roku 1594 již byli ve městě evangelíci ve většině a v čase reformace v letech 1592-1769 byl kostel evangelický. Katoličtí věřící chodili na mše svaté do kapličky Panny Marie (z pol. 16. stol., stavbu financoval měšťan János Warga), která stála při kostele, nebo se modlili na hřbitově. Roku 1769 probíhaly boje o navrácení kostela mezi katolíky a evangelíky. Spor vyřešil až královský soud, který rozhodl 9.4.1771 ve prospěch katolíků. Po vynesení rozsudku se prvním katolickým farářem stal György Karaba. Původní kostel byl už starý a ve špatném technickém stavu, hrozilo jeho zřícení. Proto byl z nařízení Marie Terezie roku 1774 či 1775 zbourán a na jeho místě byl postaven nový klasicistní kostel s potlačenými barokními prvky, který zde stojí dodnes. Kostel byl slavnostně vysvěcen 30.9.1792 rožňavským biskupem Andrássym Antalem. Nad vchodem do kostela připomíná latinský nápis, že jej dala postavit Marie Terezie: Hex augusta (Vznešená královna) Maria Theresia (Marie Terezie) Deo et Catholicis posuit (dala postavit Bohu a katolíkům). Roku 1878 prošel kostel renovací. Tehdy vytvořil Gyula Adam z Rožňavy malby na klenbě kostela. Na boční stěně presbytáře je nástěnná malba od G. Obendorfa z r. 1942. V kostele byla původně umístěna kamenná křtitelnice, pocházející z prvního katolického kostela, dnes si ji mohou prohlédnout zájemci v Gemersko-malohontském muzeu, kde je vystavena. V muzeu je také obraz původního gotického kostela a malba, znázorňující bitvu katolíků a protestantů 25.6.1769..
|
Přihlášení |
