Výsledky hledání míst

Osada založena českým králem v 1. pol. 13. stol. První zmínka je z roku 1269. Ve 14. a 15. stol. patřil hrad rodu von Köckeritz. V pol. 16. stol. byl opuštěn a použit jako zdroj stavebního materiálu. Dnes majetek města.

Hrad Weikertschlag na kopci nad Moravskou Dyjí v Dolním Rakousku z 12. století byl dobyt a zničen na samém počátku 15. století. Ve zřícenině se z něj do současnosti dochovaly nad stejnojmennou obcí jen velmi malé zbytky.

Renesanční opevněný zámek Wenzersdorf byl postaven v r. 1560 Jakubem Erasmem z Karnaseru a Andreasem Bauckingerem zřejmě na místě staršího sídla. Zámek byl obýván do r. 1919. Koncem 2. světové války byl poškozen a již nedošlo k jeho obnově. Zřícenina je v majetku šlechtického rodu Reussů.

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Zaniklý hrad z konce 13. stol., svou funkci plnil ještě ve 14. a 15. stol. Bez jakýchkoliv stop zástavby, lokalita zasažena lomem z přelomu 19. a 20. století.

Románský knížecí hrad s nejstarším dochovaným kamenným palácem ve Slezsku postavený zač. 13. stol. asi Henrykem I. Bradatým. Goticky přestavěný pukrabím českého krále Tymonem von Colditz v l. 1377–91, později sídlo von Zedlitzů. Zbořen v r. 1646.

První zámek v této lokalitě postavil sklářský podnikatel rytíř Paul Schürer von Waldheim, který okolní pozemky r. 1607 koupil od císaře Rudolfa II. Vybudoval zde též sklárnu, statek, pivovar. Od r. 1814 v majetku rodu Malovců, snad až do r. 1945. Zachovány zříceniny obvodových zdí a klenuté sklepy.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Na místě gotického hradu ze 14. století (zničen r. 1431) postavena 1875–78 novogot. romantická zřícenina, použité starší gotické a renesanční ozdobné prvky. Soukromé muzeum (do r. 1919), později ubytovna (1924), po 1945 opuštěno. Vyhlídka na věži.

Zřícenina tzv. zámečku Friedenstein, postaveného někdy na přelomu 19. a 20. stol., stojí ve svahu kuželové hory. Objekt sloužil jako přístřešek pro návštěvníky ze sanatoria v nedalekém Sokołowsku, kteří v rámci lázeňské léčby putovali po horských stezkách.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Největší opuštěná vesnice v Irsku na ostrově Achill. Osídlená od 17. do pol. 20. stol., od pol. 19. stol. jen sezonně při letní pastvě. Místo posledního kočovného pastevectví v Irsku. Přízemní kamenné nasucho kladené domy podél jediné ulice v délce 1,5 km. Z původních 137 domů stále stojí 74.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.