Wartenfels

Prochází na jihu pod prstencovou zdí, rovinatou bránou v kruhové zdi a odtud po strmém schodišti suterénem paláce vzhůru do malého nádvoří. Portál brány je až na spodní část rekonstrukcí z 90. let 20. století. Proti chovatelské stanici - jediného směru, ze kterého se můžete přiblížit k hradu - je prstencová zeď téměř 2 m silná a vytváří špičatý klín směřující proti přístupu. Na severní straně, kde skála klesá svisle do údolí (cca 50 m), je tloušťka zdi snížena na minimum asi 50 cm. Hradní palác zabral celou západní stranu. O jeho vzhledu se nedá nic říci, protože nyní viditelná okna vznikla teprve při rekonstrukci. Na severozápadním rohu stoupá ještě dalších 8 m nad dvůr - stála tam pravděpodobně nepříliš silná věž či bergfried. Také na východním rohu přivráceném ke vstupu na hrad se zachovaly zbytky budovy, možná také věž. Tam také najdete malou bránu, pravděpodobně únikové dveře. V pozdním středověku bylo na úzkém sedle před hradem vybudováno předhradí, které se skládá ze dvou částí: poměrné prostorné, rovné předhradí s budovou vpravo od hradní brány a strmou, úzkou chovatelskou stanici, která vedla nahoru k hradu. Na jižní straně obrácené k údolí jsou ještě patrné zbytky schartenů, zhruba na půli cesty k pevnosti zbytky další brány. Západně od hradu je skalnatý plochý výběžek (přístupný jen z hradu), na kterém lze vytušit základy další budovy. Nedochovaly se sice žádné zbytky zdí, ale zato ze skály vytesané lože budovy o rozměrech cca 5 x 8 m, která je orientována přímo na východ. Zde mohla stát pravděpodobně hradní kaple, ale neexistuje proto žádný přesvědčivý důkaz. Vzhledem k nebezpečí pro návštěvníky byla zřícenina hradu v roce 1981 restaurována, přičemž na historickou hodnotu nebyl kladen příliš velký důraz. V severozápadním rohu - v místě věže či bergfriedu - hlavního hradu je vybudováno vyhlídkové místo, přístupné po kamenných schodech; zde je i informační tabule..

Od roku 1267 je zmiňován v listinách a roku 1301 je prodán spolu k němu patřícími statky jiným Konrádem von Kalhamem salcburskému arcibiskupovi Konrádu IV.; hrad mu ale byl ponechán jako léno. Po vymření rodu Kalhamů zde zřídil arcibiskup strážný soud, který zde existoval až do roku 1564. Za selské války v letech 1525-1526 byl hrad vypálen a navzdory náhradě škody soudních úředníků již nebyl zcela obnoven. V roce 1552 jsou ještě účtovány stavební práce. V roce 1557 byla na hradě nově opravena střecha. Poté (1564) se přestěhoval soud do domu v centru města Thalgau. Po nějakou dobu byl ještě obýván lovci a strážci zvěře, ale byl dále vydán napospas úpadku a postupně se proměnil ve zříceninu..