Výsledky hledání míst

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 71,19 ha v nadmořské výšce od 218 do 230 m, byla vyhlášena v roce 1990. Předmětem ochrany je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy, bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké ekosystémy.

NPR Salajka představuje zachovalou část karpatského jedlo-bukového pralesa na severním svahu hraničního hřebene Beskyd. Na ploše cca 22 ha s přirozenými 230–280 let starými porosty se střídají různé vývojové fáze lesa. Nejznámějším stromem byla 500 let stará jedle Tlustá Tonka.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Dánský královský hrad založen v 2. pol. 13. stol. V roce 1346 prodán Livonským rytířům. Poté hlavní sídlo velmistra řádu. V období 1558 až 1581 patřil Rusku, do roku 1704 Švédsku a pak opět Rusku. Těžce poškozen na konci 2. světové války v únoru 1944. Poté postupně opraven.

Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz se poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Záruby z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.

Tři muslimské paláce ze 14. stol. v královském městě Alhambra. Sídlo Nasridských sultánů do ledna 1492. Poté v křesťanských rukou. Někdy po 16. stol. opuštěny a nakonec sídlo chudiny. Dnes památka UNESCO.

Zámek se nachází v oblasti středního Běloruska. V majetku polského šlechtického rodu Radziwillů. Zámek postaven jako soubor navzájem propojených budov. Obklopují dvůr o šesti stranách. Komplex se skládá ze zámku a kostela. Zámecký komplex zapsán v roce 2000 na Seznam světového dědictví UNESCO.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.