Výsledky hledání míst

Pivovar v zadním traktu staré radnice ve Veselí nad Lužnicí, založen v 15. století. V r. 1894 vyhořel, a ačkoli byl brzo obnoven, roku 1896 byla zastavena výroba a v roce 1901 byl zrušen. Sladovnu poté užíval českobudějovický pivovar jako sklad.

Právováreční měšťané zřídili svůj pivovar roku 1641 z původní radnice. Prošel řadou přestaveb, pivo se zde vařilo do roku 1946. Dnes restaurace a sídlo několika firem.

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Vodní elektrárna, postavená městem Kadaň v letech 1907–08. Vodu na turbíny přivádí 166 m dlouhý tunel od želinského jezu. Provoz zastaven roku 1925 po dostavbě elektrárny Lomazice, obnoven po rekonstrukci roku 1995. Vzácně dochovaný doklad počátků elektrifikace v Čechách.

Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.

Přes 13 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře byla otevřena roku 1936 jako součást vodojemu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století, znovuotevření se dočkala po rekonstrukci v roce 1999.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Jenda z nejvýznamnějších novoklasicistických budov v Praze z let 1924–1929, podle projektu Františka Roitha.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Historické jádro zabírá ostrožnu nad Ohří. Vznik hradiště je kladen do pol.10.st. R.1265 Přemysl II. Otakar městu udělil významná privilegia. Stalo se jedním z nejvýznamnějších po Praze. Po třicetileté válce úpadek, z kterého se již nevzpamatovalo. Památka UNESCO od r. 2023.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.