Výsledky hledání míst

Bronzovou bustu mecenáše umění a zakladatele lázní a hospitálu v Kuksu hraběte Fr. Ant. Šporka (Sporcka) vytvořil pro městys Choustníkovo Hradiště německý sochař Eduard Gerhardt r. 1901. Je umístěna na kamenném pilíři při silnici v centru.

Julius Grégr se narodil roku 1831. Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. stol., Národních listů. Roku 1893 zakoupil mlýn v Máslovicích. V něm roku 1896 zemřel. Jeho mlýn po přestavbách nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský.

Rudolf Sloboda byl slovenský spisovatel. Pomník darovalo Ministerstvo kultury Devínskej Novej Vsi. Autorem busty je Alexander Ilečko. Bratislavská městská část ji osadila v roce 1998. Výhrady jsou ale k nevhodnému podstavci i k místu, kde pomník stojí.

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zámek vystav. v l. 1699–1705 na obj. A.M.F.Toskánské (stavitel J. Klingenleitner). Vrcholně barokní úpravy provedli v l. 1747–1754 F. Keymel a K. I. Dienzenhofer. V l. 1814–1816 přistav. klasicistní křídla. R. 1805 postoupen Ferdinandovi Habsburskému, r. 1847 Ferdinandovi V. R. 1918 zestátněn.

Z tvrze je zachována věž, na kterou navazují dvě křídla, která byla v 16. a 17. století přestavěna na raně barokní sýpky. První zmínka o tvrzi je z r. 1384. Majiteli byl rod Buzických z Buzic. Dnes je zde chátrající skladiště rybářů.

Zámek postavený v novogotickém stylu ve 30. letech 19. století. Po výstavbě nedalekého nového zámku ztratil na významu a po přestavbě v roce 1960 ztratil i původní architektonickou podobu. Dnes je to jednopatrová trojkřídlá budova. Dnes škola.

Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční tvrz postavena v letech 1591-1605 Günterem z Bünau na místě původního hamru. Po bělohorské porážce se v roce 1628 stává majetkem Kryštofa Šimona z Thunu. Dále sloužila k hospodářským účelům. V rozmezí let 1835 -1861 zde byla tkalcovna. Po roce 1945 majetkem Lesního závodu v Děčíně.

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Renesanční zámek vystavěn v l. 1586–90, rozšířen 1654–55. V 18. st. barokní úpravy interiérů. V l. 1850–52 zřízen zámecký park. Po požárech v r. 1978 uveden zámek z vnější strany do původní podoby. Vnitřní prostory upraveny pro současné potřeby.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.