Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Historický areál bývalého bělidla a tkalcovny zvaný Málkovice, vystavěný Ad. Landsbergerem na přelomu 60. a 70. let 19. stol. v dolní části Frýdku. Tvořen tkalcovnou s bohatou fasádou s prvky z režného zdiva a obytným domem reprezentativním štítem.

Palác mallorských králů je čtvercová čtyřkřídlá jednopatrová gotická dispozice s centrálním nádvořím. Dokončen r. 1309. Mallorské království zaniklo r. 1344. Poté patřil postupně aragonským, španělským a francouzským králům. R. 1659 připadl natrvalo Francii. R. 1958 jej od armády koupila regionální vláda. Dnes muzeum.

Rekonstruovaná dvoupatrová budova nejmladší bezenské tvrze, postavené Bzenskými z Prorubě kolem roku 1600, využívaná jako sýpka a sklad. Dochován renesanční portál s erbem stavitelů a letopočtem 1605 a zbytky sgrafit, v interiéru trámové stropy.

Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.

Soubor maloměstských domů, většinou kombinované stavby (zděné přízemí, hrázděné patro), na náměstí a hlavních ulicích městečka, pocházející většinou z 18.–19. století. Část z nich památkově chráněna.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Třetí malostranská radnice vznikla 1479–81. Pozdně renesanční přestavba 1619–60. Po sloučení pražských měst ztráta původní funkce, utilitární přestavby, snesení štítů a věží (1828). Počátkem 21. stol. důkladná rekonstrukce, obnova původního vzhledu.

Kamenná věž postavená mezi lety 1582 a 1596. Ještě 1582 zachycuje kresba P. Stevense její dřevěnou (hrázděnou) předchůdkyni, vzniklou pro zásobování Malé Strany zřejmě 1502. Opravena po třicetileté válce, vodárenská do 1880, dnes kanceláře.

Raně barokní stavba, kterou v l. 1653–54 vybudoval Ferdinand III. z budovy starší zbrojnice. Jako zbrojnice sloužila do r. 1767, v l. 1780–1833 káznice, v l. 1835–96 malostranská jatka.